Kontakt 2012, 14(2):152-158 | DOI: 10.32725/kont.2012.017

Vliv věku na čich a na hodnocení libosti pachůOšetřovatelství

Pavlína Brothánková1,2,*, Zuzana Kostková1, Jan Vodička1,2, Arnošt Pellant1,2
1 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií
2 Pardubická krajská nemocnice, a. s., Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku

Zhoršení čichu snižuje bezpečnost a kvalitu života jedince. Poruchy čichu jsou četnější ve stáří, vliv věku na vnímání libosti pachových látek však není plně prozkoumán. Cílem studie bylo zhodnotit čich u seniorů standardní metodou subjektivní olfaktometrie a srovnat hodnocení libosti pachů s mladší věkovou skupinou.
Celkem bylo vyšetřeno 79 osob (30 mužů a 49 žen) průměrného věku 53 let. Z toho bylo 40 osob ve věkové skupině nad 65 let. Kontrolní skupinu tvořilo 39 osob průměrného věku 31 let.
K vyšetření čichu jsme použili Test parfémovaných fixů (Odourized Markers Test - OMT). Ke zhodnocení libosti pachových látek byl vytvořen speciální Test libosti pachů (Test of Odour Pleasantness - TOP) obsahující výrazně hédonicky zabarvené vůně a zápachy. Osoby měly za úkol udat, zda látka voní, je neutrální, zapáchá nebo výrazně zapáchá. Normální hodnoty byly stanoveny na základě odpovědí kontrolní skupiny.
Medián bodového zisku v testu OMT byl u seniorů 9 bodů, u kontrolní skupiny 10 bodů. Senioři v počtu nejčetnějších odpovědí získali v Testu libosti pachů nižší bodový zisk. Medián bodového zisku v Testu libosti pachů byl u seniorů 17 bodů, u kontrolní skupiny 21 bodů. Senioři oproti kontrolní skupině téměř neoznačovali pachové látky jako neutrální a silně zapáchající. Korelace TOP a věku ukazuje pokles čichových schopností se stoupajícím věkem.
Test parfémovaných fixů i Test libosti pachů prokázaly nižší čichové schopnosti u seniorů. Výrazné zápachy označovali senioři jako mírné, což může upozornit na rizika související s bezpečností starších osob, například konzumací zkažené stravy.

Klíčová slova: čich; subjektivní olfaktometrie; vyšetření čichu; libost pachů; senior

Vloženo: 28. únor 2012; Přijato: 23. duben 2012; Zveřejněno: 22. červen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Brothánková P, Kostková Z, Vodička J, Pellant A. Effects of age on olfaction and on assessment of present nature of odours. Kontakt. 2012;14(2):152-158. doi: 10.32725/kont.2012.017.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. Vyšetření testem OMT - postup. [online]. [cit. 2012-01-09]. Dostupné z: http://otolaryngologie.cz/wp-content/uploads/OMTnavod-formular.pdf
    2. Doty RL, Shaman P, Applebaum SL, Giberson R, Siksorski L, Rosenberg L (1984). Smell identification ability: changes with age. Science. Dec 21;226 (4681):1441-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Dudová I, Hrdlička M (2009). Význam čichových funkcí v psychiatrii. Československá psychologie. 53/1: 34-39. ISSN 0009-062X.
    4. Konstantinidis I, Hummel T, Larsson M (2006). Identification of unpleasant odors is independent of age. Arch Clin Neuropsychol. 21/7: 615-621. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Mackay-Sim A, Johnston AN, Owen C, Burne TH (2006). Olfactory ability in the healthy population: reassessing presbyosmia. Chem Senses. 31/8: 763-771. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Santos DV, Reiter ER, Dinardo LJ, Costanzo RM (2004). Hazardous events associated with impaired olfactory function. Arch Otolaryngol Head Neck Surg. 130/3: 317-319. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Siberling KA, Conley DB (2004). Aging and olfactory and taste function. Otolaryngol Clin N AM. 37: 1209-1228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Stevenson RJ (2010). An Initial Evaluation of The Functions of Human Olfaction. Chem. Senes. 35/1: 3-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Škvrňáková J, Hlaváčková E (2012). Čich a význam čichu v ošetřovatelství. Ošetrovateľstvo a porodná asistencia (přijato do tisku). ISSN 1336-183X.
    10. Vodicka J, Pellant A, Chrobok V (2007). Screening of olfactory function using odourized markers. Rhinology. 45/2: 164-168. Přejít na PubMed...
    11. Vodička J, Meloun M, Příhodová L (2010). Brief Evaluation of Pleasantness of Olfaktory and Trigeminal Stimulants. Archives of otolaryngology - head and neck surgary. 136: 901-907. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah