Kontakt 2012, 14(3):331-339 | DOI: 10.32725/kont.2012.035

Vybrané aspekty kvality života seniorů z dotazníku WHOQOL-OLD - smrt, umírání a blízké vztahyZdravotně sociální vědy - původní práce

Dagmar Dvořáčková*, Alena Kajanová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce

Článek prezentuje dílčí část výsledků z výzkumu, který byl zaměřen na subjektivní vnímání kvality života seniorů v domovech pro seniory. Data byla sebrána za pomoci standardizovaného dotazníku Světové zdravotnické organizace - WHOQOL-OLD. Otázky tohoto dotazníku jsou rozděleny do 6 oblastí (domén), které vymezují aspekty kvality života. Předkládaná stať poukazuje na vybrané výsledky výzkumu vztahující se k doménám smrt a umírání a blízké vztahy.
Výzkumný soubor (N1 = 156) byl tvořen seniory z domovů pro seniory v Jihočeském kraji, kteří byli ve věku nad 60 let, byli ochotni spolupracovat a jejich kognitivní funkce byly zachovalé alespoň natolik, aby byli schopni s asistencí odpovídat na položky dotazníku. Jako kontrolní výzkumný soubor (N2 = 74) byl použit výzkumný vzorek vybraný dle stejných kritérií, kde však respondenti byli absolventy U3V a žili v domácím prostředí.
Cílem výzkumu bylo identifikovat, jak kvalitu života ovlivňuje percepce: a) smrti a umírání a b) blízkých vztahů u seniorů žijících v domovech pro seniory.
Ve vztahu k doméně smrt a umírání výsledky vypovídají o tom, že muži z U3V hodnotí svoji kvalitu života výše než muži z domovů pro seniory a dále u žen je v této doméně subjektivně hodnocena kvalita života vyšší než u mužů. V doméně blízkých vztahů ženy z domovů pro seniory hodnotí svoji kvalitu života níže než ženy ze souboru v U3V. Senioři ve věkové skupině 80-85 let hodnotí kvalitu života výše než senioři ve věkové skupině pod 70 let. Bezdětní senioři v doméně blízké vztahy (p = 0,024) hodnotí hůře svoji kvalitu života než ti, kteří děti mají. Ti, kteří žijí v partnerském vztahu, hodnotí svoji kvalitu života výše než ti, kteří žijí bez partnera, zároveň vyšší kvalitu života mají vdovy/vdovci ve srovnání s respondenty bez partnera a u respondentů v partnerském vztahu se ukazuje vyšší kvalita života než u rozvedených.
Využití výsledků shledáváme v možnosti zkvalitňování služeb poskytovaných seniorům.

Klíčová slova: senior; domov pro seniory; smrt; umírání; blízké vztahy

Vloženo: 25. leden 2012; Přijato: 11. květen 2012; Zveřejněno: 27. září 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dvořáčková D, Kajanová A. Selected aspects of the quality of life of seniors from the questionnaire WHOQOL-OLD - death, dying and close relationships. Kontakt. 2012;14(3):331-339. doi: 10.32725/kont.2012.035.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bužgová R (2011). Hodnocení psychosociálních potřeb terminálně nemocných. Kontakt. České Budějovice, JU ZSF, roč. 13, č. 3. ISSN 1212-4117. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Cesta domů. [online]. [cit. 2012-01-08]. Hospicové občanské sdružení Cesta domů. Dostupné z: http://www.cestadomu.cz/
    3. Dragomirecká E, Prajsová J (2009). WHOQOL-OLD - Příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku. Praha: Psychiatrické centrum. ISBN 978-80-87142-05-9.
    4. Halečka T (2001). Kvalita života ako pojem a problém sociálnej politiky a sociálnej práce. Práca a sociálna politika, roč. 9, č. 12. ISSN 1210-5643.
    5. Haškovcová H (1975). Rub života, líc smrti. Praha: Orbis, s. 20.
    6. Haškovcová H (2000). Thanatologie. Nauka o umírání a smrti. Praha: Galén, s. 191. ISBN 80-7262-034-7.
    7. Kalvach Z (2004). Zdravotní a funkční stav ve stáří. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, s. 864. ISBN 80-247-0548-6.
    8. Karsten H (2006). Ženy - muži: genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál, s. 184. ISBN 80-7367-145-X.
    9. Křivohlavý J (2002). Psychologie nemoci. Praha: Grada, s. 198. ISBN 80-247-0179-0.
    10. Kübler-Rossová E (1992). Hovory s umírajícími. Hradec Králové: Signum unitatis, s. 135. ISBN 80-85439-04-2.
    11. Kuchařová V, Rabušic L, Ehrenbergerová L (2002). Život ve stáří. Zpráva o výsledcích empirického šetření. Praha: MPSV, s. 89.
    12. Munzarová M (2002). Úvod do studia lékařské etiky a bioetiky. Brno: Masarykova univerzita, s. 44. ISBN 80-210-3018-6.
    13. Ram Dass (2000). Stále tady. Přijímání stárnutí, změn a smrti. Praha: Pragma, s. 199. ISBN 80-7205-882-7.
    14. Říčan P (2004). Cesta životem: vývojová psychologie. Praha: Portál, s. 390. ISBN 80-7367-124-7.
    15. Skopalová J (2010). O smrti a umírání. Sociální práce/Sociálna práca. Brno: ASVSP, 2: 160. ISSN 1213-6204.
    16. Trzesniewski KH, Donnellan MB, Robins RW (2003). Stability od self-esteem across the life span. Journal of Personality and Social Psychology. 84/1: 205-220. ISSN 0022-3514. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Vágnerová M (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, s. 461. ISBN 97-8802-4613-185.
    18. Vohralíková L, Rabušic L (2004). Čeští senioři včera, dnes a zítra. Praha: VÚPSV, s. 90. Výzkumné zprávy.
    19. Vymětal J (2003). Lékařská psychologie. Praha: Portál, s. 397. ISBN 80-7178-740-X.
    20. WHOQOL Group (1993). Study protocol for the World Health Organization project to develop a Quality of Life assessment instrument (WHOQOL). Quality of Life Research. Springer Netherlands, no. 2. ISSN 0962-9343. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah