Kontakt 2012, 14(4):444-455 | DOI: 10.32725/kont.2012.044

ZÁTĚŽOVÉ ASPEKTY ONKOLOGICKÉHO ONEMOCNĚNÍ A MOŽNOSTI PSYCHOSOCIÁLNÍ POMOCI V RÁMCI SOCIÁLNÍ PRÁCE A SVÉPOMOCNÝCH SKUPINZdravotně sociální vědy - recenze

Helena Záškodná1,*, Gabriela Bolková2
1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra psychologie a speciální pedagogiky
2 Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, katedra sociální pedagogiky

Přehledová studie se zaměřuje na psychickou zátěž vyvolanou náročnou životní situací - onkologickým onemocněním - a na možnosti tuto zátěž do určité míry zvládat prostřednictvím účasti ve svépomocné skupině. Seznamuje s pojetím stresu a krize v obecné rovině. Představuje v přehledu různé názory na stres, připomíná koncepční vývoj stresu, na jehož počátku stála klasická biologická hlediska W. B. Cannona, H. H. B. Selyeho (doplněná pohledem evoluční psychologie - H. S. Brachy) a později transakční teorie stresu R. Lazaruse. Popisuje krizi jako časový a dynamický pojem i stav. Následně uvádí Caplanův čtyřfázový model krize podle indikátoru emoční rovnováhy a pětifázový model M. J. Horowitze podle charakteru prožívaní fyziologických, emocionálních a behaviorálních symptomů. Dále charakterizuje pojetí a možnosti sociální práce v onkologii, vymezuje psychosociální rehabilitaci onkologicky nemocných, zaměřenou na adaptaci vůči novým podmínkám fungování a života v důsledku onemocnění a léčby. Pozornost věnuje sociální opoře, která představuje významný příspěvek ke schopnosti nemocných aktivně spolupracovat na terapii. Poukazuje na to, že část onkologicky nemocných i jejich rodinných příslušníků vnímá onemocnění jako handicap spojený se sociální izolací i případnými problémy na pracovišti. Sociální oporu klade do kontextu významné formy psychosociální pomoci - svépomocných skupin. Provádí výčet jejích hlavních atributů a pozitivního vlivu na své členy, k nimž patří sdílení zkušeností, uvolnění nahromaděných emocí v podpůrné a chápající atmosféře a výměna informací. Popisuje znaky svépomocných skupin podle M. L. Moellera (velikost, kontinuitu, vlastní postižení a symetrii vztahů), klasifikuje svépomocné skupiny, uvádí cíle jejích činností obecně a ve vztahu k onkologickým onemocněním.

Klíčová slova: stres při onkologickém onemocnění; psychická krize při onkologickém onemocnění; sociální práce s onkologicky nemocnými; svépomocné skupiny; sociální opora

Vloženo: 11. červen 2012; Přijato: 25. červenec 2012; Zveřejněno online: 21. prosinec 2012; Zveřejněno: 30. prosinec 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Záškodná H, Bolková G. Stressing aspects of oncological diseases and possibilities of psychosocial help within the framework of social work and self-helping groups. Kontakt. 2012;14(4):444-455. doi: 10.32725/kont.2012.044.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Abrahámová J a kol. (2009). Co byste měli vědět o rakovině prsu. Praha: Grada.
  2. Adam Z, Vorlíček J, Koptíková J (2003). Obecná onkologie a podpůrná léčba. Praha: Grada.
  3. Baštecká B, Goldmann P (2001). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.
  4. Baštecký J, Šavlík J, Šimek J (1993). Psychosomatická medicína. Praha: Grada.
  5. Bracha HS (2004). Freeze, flight, fight, fright, faint: adaptationist perspectives on the acute stress response spektrum. CNS Spektrum 9: 679-685. In: Kebza V (2009). Chování člověka v krizových situacích. Praha: Česká zemědělská univerzita. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Bútora M (1990). Překročit svůj stín: kluby abstinujících a jiné svépomocné skupiny v péči o zdraví. Praha: Avicenum.
  7. Cannon WB (1929). Bodily Changes in Pain, Hunger, Fear and Rage: An Account of Recent Research into the Function of Emotional Excitement, 2nd ed. New York: Appleton-Century-Crofts. In: Kebza V (2009). Chování člověka v krizových situacích. Praha: Česká zemědělská univerzita.
  8. Caplan G (1964). Principles of preventive psychiatry. New York: Basis Books.
  9. Dostálová O (1993). Jak vzdorovat rakovině. Praha: Grada.
  10. Dostálová O, Šiklová J (2004). Sociální práce v paliativní medicíně. In: Vorlíček J, Adam Z, Pospíšilová Y a kol.: Paliativní medicína. Praha: Grada Publishing.
  11. Herkner W (1991). Lehrbuch Sozialpsychologie. 1. Aufl. Stuttgart: Huber Verlag.
  12. Hladký A a kol. (1993). Zdravotní aspekty zátěže a stresu. Praha: UK.
  13. Horowitz MJ (1979). States of mind. New York: Plenum Press. In: Paulík K (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada.
  14. Katz AH, Bender EI (1976). The strength in us: self-help groups in the modern world. New York: New Viewpoints.
  15. Kebza V (2005). Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia.
  16. Kebza V (2009). Chování člověka v krizových situacích. Praha: Česká zemědělská univerzita.
  17. Klener P (2002). Klinická onkologie. Praha: Galén.
  18. Křivohlavý J (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
  19. Křivohlavý J (2002). Psychologie nemoci. Praha: Grada.
  20. Lazarus RS (1966). Psychological stress and coping process. New York: McGraw-Hill.
  21. Lazarus R, Folkman S (1984). Stress, appraisal, and coping. New York: Springer Pub.
  22. Matoušek O a kol. (2003). Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál.
  23. Meichenbaum D (1977). Cognitive-behaviour modifacation: An interactive approach. New York: Plenum Press. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Mikšík O (1985). Psychická integrita osobnosti. Praha: UK.
  25. Misjak SA (2002). Практическое пособие по медицинской, социальной и трудовой реабилитации онкологических больных и инвалидов. [online]. 2. přepracované a doplněné vydání. Херсон: Айлант. 216 p. [cit. 04-05-2011]. Dostupné z: http://www.spirehab.com/?soc
  26. Mlčák Z (ed.) (2005). Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty. Spis FF OU č. 158. Ostrava: FF OU.
  27. Moeller ML (1992). Anders helfen. Selbsthilfegruppen und Fachleute arbeiten zusammen. Frankfurt am Main: Fischer-Taschenbuch-Verl.
  28. Mohapl P (1992). Úvod do psychologie nemoci a zdraví. Olomouc: AUPO.
  29. Neufeld RWJ (ed.) (1982). Psychological stress and psychopathology. New York: McGraw-Hill. In: Baštecká B, Goldmann P (2001). Základy klinické psychologie. Praha: Portál.
  30. Nezu AM a kol. (2004). Pomoc pacientům při zvládání rakoviny. Brno: Společnost pro odbornou literaturu.
  31. Nothaft A (1998). Faktoren, welche Mammakarzinompatientinnen veranlassen/abhalten einer selbsthilfegruppe beizutreten. Wien: Universität Wien.
  32. O'Connor M, Aranda S (2005). Paliativní péče - pro sestry všech oborů. Praha: Grada.
  33. Paulík K (2005). Sociální práce jako vědní obor, činnost a profese. In: Mlčák Z (ed.) (2005). Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty. Spis FF OU č. 158. Ostrava: FF OU, s. 7-27.
  34. Paulík K (2006). Determinace lidského zvládání zátěže. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis. Ostrava: FF OU.
  35. Paulík K (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada.
  36. Payne S, Seymour J, Ingleton CH (2007). Principy a praxe v paliativní medicíně. Brno: Společnost pro odbornou literaturu.
  37. Selye HHB (1983). The stress concept. Past, present and future. počet stran? In: Paulík K. Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada.
  38. Schneiderová A (2005). Pomáhající interakce jako základ sociální práce. In: Mlčák Z (ed.) (2005). Profesní kompetence sociálních pracovníků a jejich hodnocení klienty. Spis FF OU č. 158. Ostrava: FF OU, s. 137-152.
  39. Söllner W (1995). Lehrbuch der psychosozialen Medizin. Wien: Springer Verlag. Přejít k původnímu zdroji...
  40. Špatenková N a kol. (2004). Krize - psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada.
  41. Trojan A (1986). Wissen ist Macht, eigenständig durch Selbsthilfe in Gruppen. Frankfurt am Main: Fischer Verlag.
  42. Tschuschke V (2004). Psychoonkologie. Praha: Portál.
  43. Vodvářka P (1997). Poznámky k bio-psycho-sociální problematice onkologie. Ostrava: OU.
  44. Vodvářka P (2001). Třiadvacet dialogů o rakovině. Praha: Galén.
  45. Vodvářka P (2004). Podpůrná léčba v onkologii 2003. Praha: Galén.
  46. Vorlíček J (1998). Paliativní medicína. Praha: Grada.
  47. Vorlíček J, Adam Z, Pospíšilová Y a kol. (2004). Paliativní medicína. Praha: Grada.
  48. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H a kol. (2006). Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada.
  49. Vymětal J a kol. (2000). Speciální psychoterapie. 1. vyd. Praha: Psychoanalytické nakladatelství.
  50. Vymětal J a kol. (2007). Speciální psychoterapie. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada.
  51. Wutte A (1998). Einfluss der Scham und sozialer Interaktion auf den Besuch von Selbsthilfegruppen am Beispiel der Mammakarzinompatientinnen. Wien: Universität Wien.
  52. Yalom ID (1980). Existential Psychotherapy. New York: Basic Books.
  53. Záškodná H (2008). Odolnost vůči zátěži a závislost na drogách. AUSPICIA. V/1: 80-87.