Kontakt 2016, 18(3):e194-e202 | DOI: 10.1016/j.kontakt.2016.07.002

Psychosociálne aspekty vzniku depresie vo vyššom veku a možnosti využitia skupinovej psychoterapieSociální vědy ve zdraví - přehledový článek

Katarína Kotradyová
Katolícka univerzita v Ružomberku, Teologická fakulta v Košiciach, Teologický inštitút, Ružomberok, Slovenská republika

Autorka rozoberá v prehľadovej štúdii fenomén starnutia, pričom popisuje jeho prejavy v kontexte biologického, psychického a sociálneho charakteru. Upozorňuje pritom na nárast psychických ochorení, a to predovšetkým depresie, ktorú následne rozoberá a charakterizuje. Cieľom príspevku bolo predovšetkým poukázať na aspekty vplývajúce na vznik depresie, ktorá sa objavuje vo vyššom veku a ktoré súhrne nazývame psychosociálne. Autorka však nespája vznik depresie iba so psychosociálnymi aspektmi, upozorňuje totiž, že na vzniku depresie sa u seniorov podieľajú aj fyzické obmedzenia, prípadne fyzické ochorenia a kognitívne zmeny, avšak tieto fyzické zmeny prispievajú k rozvoju negatívnych sociálnych fenoménov, ako je osamelosť, izolácia, strata kontaktov a pod. Depresia vo vyššom veku má tak silný sociálny podtón, čo znamená, že jej liečba v sebe nesie určité špecifiká predovšetkým v kontexte kombinovania medikamentóznej liečby so psychoterapiou. V rámci predkladanej prehľadovej štúdie sa preto autorka v jej druhej časti zameriava na psychoterapiu ako jednu z možných podporných liečebných aktivít. Psychoterapiu pri práci so seniorom/kou pritom vymedzuje ako plánovanú a kontrolovanú liečbu prostredníctvom bezprostredného vplývania na psychiku seniora/ky. Do popredia dáva skupinovú formu psychoterapie a zároveň rozoberá jednotlivé psychoterapeutické prístupy, ktoré sú v rámci poskytovania skupinovej psychoterapie vhodné a môžu pomôcť pri liečbe depresívnych epizód v živote staršieho jedinca. Význam skupinovej terapie u seniorov sa zakladá predovšetkým na možnosti poskytnutia, prípadne obnovenia sociálnej opory, ktorá je pre jednotlivca v období staroby nevyhnutná.

Klíčová slova: staroba; depresia; psychoterapia; izolácia; osamelosť; psychosociálne aspekty; skupinová psychoterapia; vyšší vek

Vloženo: 9. únor 2016; Revidováno: 20. květen 2016; Přijato: 29. červenec 2016; Zveřejněno: 30. září 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kotradyová K. The psychosocial aspects of the genesis of depression in old age and the possibilities of using group psychotherapy. Kontakt. 2016;18(3):e194-202. doi: 10.1016/j.kontakt.2016.07.002.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Litomerický Š. Geriatria pre sestry. Martin: Osveta; 1992.
    2. Hrozenská M. Sociálna práca so staršími ľuďmi. Martin: Osveta; 2008.
    3. Pacovský V. O stárnutí a stáří. Praha: Avicenum; 1990.
    4. Topinková E, Neuwirth J. Geriatrie pro praktického lékaře. Praha: Grada; 1995.
    5. Čornaničová R. Edukácia seniorov. Bratislava: UK; 1998.
    6. Balogová B. Svet seniora - senior vo svete. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove; 2008.
    7. Paľa G. Voľný čas seniorov na počiatku 21. storočia. Zborník prednášok z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Prešov: Gréckokatolícka teologická fakulta; 2009;149-57.
    8. Hegyi L, Krajčík Š. Geriatria. Bratislava: Herba; 2010.
    9. Smolík P. Duševní a behaviorální poruchy. 2. rev. vyd. Praha: Maxdorf; 2002.
    10. Ondrejka I. Depresívne stavy. Martin: Univerzita tretieho veku JLF UK; 2014. [online] [cit. 2016-05-12]. Dostupné z: https://portal.jfmed.uniba.sk/download.php?fid=530
    11. Praško J, Možný P, Šlepecký M. Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha: Triton; 2007.
    12. Hobdell E. Chronic sorrow and depression in parents of children with neural tube defects. Journal of Neuroscience Nursing 2004;36(2):82-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Gilbert P. Poradenstvo pri depresii. Bratislava: Centrum poradensko psychologických služieb pre jednotlivca, pár a rodinu; 2002.
    14. Praško J, Možný P. Kognitívně behaviorální terapie - úvod do teorie a praxe. Praha: Triton; 1999.
    15. Anderson DN. Treating depression in old age: the reasons to be positive. Age and Ageing 2001;30(1):13-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Vanitallie TB. Subsyndromal depression in the elderly: Underdiagnosed and untreated. Metabolism 2005;54(2):39-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Heretik A, Heretik A Jr., Novotný V, Pečeňák J, Ritomský A. Epidemiológia depresie na Slovensku. Psychoprof, Nové Zámky; 2003.
    18. Adler G. Verhaltens - Einzelpsychotherapie von Depressionen im Alter (Vedia). Stuttgard/NewYork: Schattauer; 2005.
    19. Serby M, Mi Y. Overview: depression in the elderly. The Mount Sinai journal of medicine 2003;70(1):38-44.
    20. Psychoterapia. [online] [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://www.psychoterapia-sk.sk/pacienti/seniori
    21. Sachs-Ericsson N, Blazer DG, editors. Depression in later life: aetiology, epidemiology, assessment, diagnosis and treatment. Pathy's Principles and Practice of Geriatric Medicine, Volume 1 & 2, Wiley-Blackwell: Fifth Edition; 2012, s. 1001-15. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Fiske A, Wetherell LJ, Gatz M. Depression in older adults. Annual review of clinical psychology 2009;5:363-89. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Gareri P, DeFazio P, DeSarro G. Neuropharmacology of depression in aging and age - related disease. Ageing Res Rev. 2002;1:113-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kolibáš E, Kořínková V, Novotný V. Depresie vo vyššom veku - klinické charakteristiky a špecifiká ich liečby. Psychiatria pre prax 2005;6:270-5.
    25. Warren DT. Depression in the elderly. The New England Journal of Medicine 2014; 371(13):1228-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Alexopoulos GS. Mood disorders. In: Sadock BJ, Sadock VA. (ed.). Kaplan and Sadock's Comprehensive Textbook of Psychiatry. 8th Edition, Lippincott Williams and Wilkins. Philadelphia 2005;3677-87.
    27. Muhwezi WW, Ågren H, Neema S, Maganda AK, Musisi S. Life Events Associated With Major Depression in Ugandan Primary Healthcare (PHC) Patients: Issues of Cultural Specificity. International Journal of Social Psychiatry 2008;54(2):144-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Cacioppo J, Cacioppo S. Social relationships and health: The toxic effects of perceived social isolation. Social and personality psychology compass 2014;8(2):58-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Savikko N, Routasalo P, Tilvis RS, Strandberg TE, Pitkälä KH. Predictors and subjective causes of loneliness in an aged population. Archives of Gerontology and Geriatrics 2005;41(3):223-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Stek ML, Vinkers DJ, Gussekloo J, Beekman AT, van der Mast RC, Westendorp RG. Is depression in old age fatal only when people feel lonely? American Journal of Psychiatry 2005;162(1):178-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Roberts RE, Shema SJ, Kaplan GA, Strawbridge WJ. Sleep complaints and depression in an aging cohort: A prospective perspective. American Journal of Psychiatry 2000;157(1):81-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Yamauchi T, Inagaki M, Yonemoto N, Iwasaki M, Inoue M, Akechi T, Tsugane S. Death by Suicide and Other Externally Caused Injuries After Stroke in Japan (1990-2010). The Japan Public Health Center - Based Prospective Study. Psychosomatic medicine 2004;76(6):452-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Fuller TE, Tulipano M, Song M. The association between depression, suicidal ideation, and stroke in a population - based sample. International Journal of Stroke 2002;7(3):188-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Pompili M, Venturini P, Campi S, Seretti M, Montebovi F, Lamis D, Girardi P. Do stroke patients have an increased risk of developing suicidal ideation or dying by suicide? An overview of the current literature. CNS neuroscience & therapeutics 2002;18(9):711-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Alexopoulos GS. Depression in the elderly. The Lancet 2005;365(9475):1961-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Raj A. Depression in the elderly. J Postgrad Med 2004;115(6):26-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Blazer DG. Depression in late life: review and commentary. The Journal of Gerontology Series A Biological Sciences and Medical Sciences 2003;58(3):249-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Gabura J. Prvý kontakt s klientom. In: Mydlíková E, Gabura J, Schavel M. Sociálne poradenstvo. ASSP: Bratislava; 2005.
    39. Alexopoulos GS, Meyers BS, Young RC, Kalayam B, Kakuma T, Gabrielle M et al. Executive dysfunction and long - term outcomes of geriatric depression. Archives of general psychiatry 2000;57(3):285-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Heretik A, Heretik A Jr, Novotný V, Pečeňák J, Ritomský A. EPID - Epidemiológia depresie na Slovensku. Nové Zámky: Psychoprof; 2003.
    41. Singh NA, Singh MAF. Exercise and depression in the older adult. Nutrition in Clinical Care 2000;3(4):197-208. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Kupfer DJ. Achieving adequate outcomes in geriatric depression: standardized criteria for remission. J Clin Psychopharmacol 2005;25(1):24-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Vybíral Z, Roubal J. Současná psychoterapie. Praha: Portál; 2010.
    44. Jániš M. Účinné faktory skupinové psychoterapie. E-psychologie. 2010;1(4). [online] [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://e-psycholog.eu/pdf/janis.pdf.
    45. Kivlighan DM, Holmes SE. The importance of therapeutic factors. In: DeLucia - Waack JL, Gerrity DA, Kalodner CR, Riva M. Handbook of group counseling and psychotherapy. Thousand Oaks: Sage; 2004, pp. 23-36. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Mašát V. Vybrané postupy sociální práce se skupinou. Vimperk: Středokluky; 2012.
    47. Rieger Z. Loď skupiny: Inspirace pro současné i budoucí lodivody ve skupinové terapii. Hradec Králové: Konfrontace; 1998.
    48. Yalom ID, Leszcz M, editors. Teorie a praxe skupinové psychoterapie. Praha: Portál; 2007.
    49. Johansson L, Werbart A. Patients' Views of Therapeutic Action in Psychoanalytic Group Psychotherapy. Group Analysis 2009;42(2):120-42. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Lehr U. Psychologie des Alters. 11. Aufl. Wiebelsheim: Quelle & Meyer Velag GmbH & Co; 2007.
    51. Cuijpers P, Karyotaki E, Pot AM, Park M, Reynolds CF. Managing depression in older age: psychological interventions. Maturitas 2014;79(2):160-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Ramirez E, Ortega AR, Chamorro A, Colmenero JM. A program of positive intervention in the elderly: memories, gratitude and forgiveness. Aging Ment Health 2014;18(4):463-70. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Krishna M., Jauhari A, Lepping P, Turner J, Crossley D, Krishanoorthy A. Is group psychotherapy effective in older adults with depression? A systematic review. International Journal of Geriatric Psychiatry 2011;26(4):331-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Čerešník M. Základy poradenskej psychológie. Nitra; 2012.
    55. Gabura J. Teória a proces sociálneho poradenstva. Bratislava: Iris; 2013.
    56. Kryl M. Psychoterapeutické možnosti v léčbě deprese. 2006. [online] [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2006_5_250_255.pdf

    Zpět na obsah