Kontakt 2019, 21(2):157-163 | DOI: 10.32725/kont.2019.024

Rozdiel v určení kognitívneho deficitu metódami MMSE a MoCA u seniorov v dlhodobej starostlivostiOšetřovatelství - původní práce

Silvia Puteková, Oľga Kabátová *, Andrea Botíková, Jana Martinková
Trnava University, Faculty of Health and Social Work, Department of Nursing, Trnava, Slovak Republic

Cieľ: Cieľom výskumu bolo zistiť vplyv vybraných determinantov na úroveň kognitívnych funkcií u seniorov v dlhodobej starostlivosti a overiť rozdiel v určení kognitívneho deficitu metódami MMSE a MoCA. Dizajn: Práca má dizajn prierezovej kvantitatívnej štúdie vykonanej na základe dotazníkového šetrenia.

Metodika: Výskumný súbor tvorilo 792 obyvateľov zariadení dlhodobej starostlivosti, ktorí boli do vzorky zaradení na základe zámerného výberu. Kvantitatívny výskum bol realizovaný pomocou dvoch psychometrických testov MMSE a MoCA. Vplyv vybraných determinantov ovplyvňujúcich úroveň kognitívnych funkcií a rozdiel v určení kognitívneho deficitu boli overované na základe štatistických testov: Pearsonov chí-kvadrát test, Kruskal-Wallisov test, Pearsonov a Spearmanov korelačný koeficient.

Výsledky: Výsledky preukázali štatisticky významný vzťah medzi vekom (u mužov ρ = -0,244; Sig. < 0,01) a dĺžkou vzdelávania (ρ = 0,164) a výsledkami testu MMSE. Pri teste MMSE bolo tiež preukázané, že u mužov sa nachádza vyššie zastúpenie ťažkého stupňa poruchy kognitívnych funkcií ako u žien a viac žien než mužov spadá do normálneho pásma. Vzťah medzi výsledkami testu MoCA a vybranými premennými potvrdený nebol. Výsledky jednoznačne preukázali, že existuje rozdiel v určení kognitívneho deficitu medzi metódou MMSE a MoCA.

Záver: Výsledky výskumu poukazujú na potrebu posudzovania kognitívnych funkcií a skríningu ich porúch u seniorov žijúcich v zariadeniach dlhodobej ústavnej starostlivosti so zreteľom na výber vhodného psychometrického nástroja.

Klíčová slova: dlhodobá starostlivosť; kognitívny deficit; MMSE; MoCA; senior

Vloženo: 31. červenec 2018; Přijato: 19. březen 2019; Zveřejněno online: 17. duben 2019; Zveřejněno: 17. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Puteková S, Kabátová O, Botíková A, Martinková J. Difference in determination of cognitive deficit by MMSE and MoCA methods in elderly long-term care. Kontakt. 2019;21(2):157-163. doi: 10.32725/kont.2019.024.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ashford JW, Borson S, O'Hara R, Dash P, Frank L, Robert P, et al. (2006). Should older adults be screened for dementia? Alzheimers Dement 2(2): 76-85. DOI: 10.1016/j.jalz.2007.03.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Brunovsky M, Matousek M, Edman A, Cervena K, Krajca V (2003). Objective assessment of the degree of dementia by means of EEG. Neuropsychobiology 48(1): 19-26. DOI: 10.1159/000071824. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Burns A, Craig S, Lawlor B (1999). Assessment scales in old age psychiatry. London: Martin Dunitz, 302 p. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Cumming TB, Churilov L, Linden T, Bernhardt J (2013). Montreal Cognitive Assessment and Mini-Mental State Examination are both valid cognitive tools in stroke. Acta Neurol Scand 128(2): 122-129. DOI: 10.1111/ane.12084. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Česká alzheimerovská společnost (2012). Světová zpráva o Alzheimerově chorobě 2012. [online] [cit. 2018-06-14]. Available from: http://www.alzheimer.cz/clanky/alzheimerova-choroba-ve-svete/svetova-zprava-o-alzheimerove-chorobe-2012/
    6. Davis RD, Gallien GJ, Moody KM, LeBlanc NR, Smoak PR, Bellar D (2015). Cognitive function and salivary dhea levels in physically active elderly African American women. Int J Endocrinol 2015: ID 219047. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Franco-Marina F, García-González JJ, Wagner-Echeagaray F, Gallo J, Ugalde O, Sánchez-García S, et al. (2010). The Mini-mental state examination revisited: Ceiling and floor effects a fterscore adjustment for education allevel in an aging Mexican population. Int Psychogeriatr 22(1): 72-81. DOI: 10.1017/S1041610209990822. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Fratiglioni L, Launer LJ, Andersen K, Breteler MM, Copeland JR, Dartigues JF, et al. (2000). Incidence of dementia and major subtypes in Europe: a collaborative study of population-based cohorts. Neurologic diseases in the elderly research group. Neurology 54(11 Suppl. 5): S10-S15. Přejít na PubMed...
    9. Freund B (2006). Office-based evaluation of the older driver. J Am Geriatr Soc 54(12): 1943-1944. DOI: 10.1111/j.1532-5415.2006.00966.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Gao S, Hendrie HC, Hall KS, Hui S (1998). The relationships between age, sex, and the incidence of dementia and Alzheimer disease: a meta-analysis. Arch Gen Psychiatry 55(9): 809-815. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Goldberg TE, Harvey PD, Wesnes KA, Snyder PJ, Schneider LS (2015). Practice effects due to serial cognitive assessment:Implications for preclinical Alzheimer's diseas erandomized controlled trials. Alzheimers Dement (Amst.) 1(1): 103-111. DOI: 10.1016/j.dadm.2014.11.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Holmerová I, Jurašková B, Zikmundová K, et al. (2007). Vybrané kapitoly z gerontológie. Praha: EV publicrelations, spol. s r. o.
    13. Hort J, Rusina R, et al. (2007). Paměť a její poruchy: paměť z hlediska neurovědního a klinického. Praha: Maxdorf.
    14. Iliffe S, Manthorpe J, Eden A (2003). Sooner or later? Issues in the early diagnosis of dementia in general practice: a qualitative study. Fam Pract 20(4): 376-381. DOI: 10.1093/fampra/cmg407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, Zavázalová H, Sucharda P, et al. (2004). Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada.
    16. Kalvach Z, Zadák Z, Jirák R, Zavázalová H, Holmerová I, Weber P, et al. (2008). Geriatrické syndrómy a geriatrický pacient. Praha: Grada.
    17. Khan TK, Alkon DL (2015). Alzheimer's disease cerebrospinal fluid and neuroimaging biomarkers: diagnostic accuracy and relationship to drug efficacy. J Alzheimers Dis 46(4): 817-836. DOI: 10.3233/JAD-150238. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Lam B, Middleton LE, Masellis M, Stuss DT, Harry RD, Kiss A, Black SE (2013). Criterion and convergent validity of the Montreal cognitive assessment with screening and standardized neuropsychological testing. J Am Geriatr Soc 61(12): 2181-2185. DOI: 10.1111/jgs.12541. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Lezak MD, Howieson DB, Loring DW, Fischer JS (2004). Neuropsychological Assessment. New York: Oxford University Press.
    20. Lin JS, O'Connor E, Rossom RC, Perdue LA, Eckstrom E (2013). Screening for cognitive impairment in older adults: a systematic review for the U.S. Preventive Services Task Force. Ann Intern Med 159(9): 601-612. DOI: 10.7326/0003-4819-159-9-201311050-00730. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Mangialasche F, Kivipelto M, Solomon A, Fratiglioni L (2012). Dementia prevention: current epidemiological evidence and future perspective. Alzheimers Res Ther 4(1): 6. DOI: 10.1186/alzrt104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Mauk KL (2013). Gerontological nursing: Competencies for care. Massachusetts: Jones and Bartlett Learning.
    23. Miech RA, Breitner JC, Zandi PP, Khachaturian AS, Anthony JC, Mayer L (2002). Incidence of AD may decline in the early 90s for men, later for women: the Cache County study. Neurology 58(2): 209-218. DOI: 10.1212/WNL.58.2.209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Mielke MM, Vemuri P, Rocca WA (2014). Clinical epidemiology of Alzheimer's disease: assessing sex and gender differences. Clin Epidemiol 6: 37-48. DOI: 10.2147/CLEP.S37929. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Mitchell SL, Kiely DK, Hamel MB (2004). Dying with advanced dementia in the nursing home. Arch Intern Med 164(3): 321-326. DOI: 10.1001/archinte.164.3.321. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Moss MS, Braunschweig H, Rubinstein RL (2002). Terminal care for nursing home residents with dementia. Alzheimer's Care Q 3(3): 233-246.
    27. Nasreddine ZS, Phillips NA, Bédirian V, Charbonneau S, Whitehead V, Collin I, et al. (2005). The Montreal cognitive assessment, MoCA: A brief screening tool for mild cognitive impairment. J Am Geriatr Soc 53(4): 695-699. DOI: 10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Ondášiová M (2011). Kognitívne poruchy vo vyššom veku. Bratislava: Herba.
    29. Pinto T, Machado L, Bulgacov T, Rodrigues-Júnior A, Costa M, Ximenes R, Sougey E (2018). Is the Montreal cognitive assessment (MoCA) screening superior to the Mini-Mental State Examination (MMSE) in the detection of mild cognitive impairment (MCI) and Alzheimer's Disease (AD) in the elderly? Int Psychogeriatr 14: 1-14. DOI: 10.1017/S1041610218001370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Pokorná A et al. (2013). Ošetřovatelství v geriatrii. Hodnoticí nástroje. Praha: Grada.
    31. Neuroimunologické centrum pre výskum Alzheimerovej choroby (2008). Príručka. Bratislava.
    32. Reban J (2006). Montrealský kognitivní test (MoCA): přínos k diagnostice predemencí. Česká Geriatrická Revue 4: 224-229.
    33. Shekelle PG, Maclean CH, Morton SC, Wenger NS (2001). Acove quality indicators. Ann Intern Med 135(8 Pt 2): 653-667. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Siqueira GS, Hagemann PM, Coelho DS, Santos FH, Bertolucci PH (2018). Can MoCA and MMSE be interchangeable cognitive screening tools? A systematic review. Gerontologist [Epub ahead of print]. DOI: 10.1093/geront/gny126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Smith GE, Bondi MW (2013). Mild cognitive impairment and dementia: definitions, diagnosis, and treatment. New York: Oxford University Press.
    36. Smolík P (1996). Duševní a behaviorální poruchy. Průvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. Praha: Maxrorf.
    37. Solomon A, Kivipelto M, Soininen H (2013). Prevention of Alzheimer's disease: moving backward through the lifespan. J Alzheimers Dis 33(1): 465-469. DOI: 10.3233/JAD-2012-129021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Spencer RJ, Wendell CR, Giggey PP, Katzel LI, Lefkowitz DM, Siegel EL, Waldstein SR (2013). Psychometric limitations of the Mini-Mental State Examination among non demented older adults: anevaluation of neurocognitive and magnetic resonance imaging correlates. Exp Aging Res 39(4): 382-397. DOI: 10.1080/0361073X.2013.808109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Spering CC, Hobson V, Lucas JA, Menon CV, Hall JR, O'Bryant SE (2012). Diagnostic accuracy of the MMSE in detecting probable and possible Alzheimer's disease in ethnically diverse highly educated individuals: analysis of the NACC database. J Gerontol A Biol Med Sci 67(8): 890-896. DOI: 10.1093/gerona/gls006. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Szaboó R (2006). 100 rokov od začiatku histórie Alzheimerovej choroby. Lekárske listy 22: 21.
    41. Topinková E, Neurwith J (1995). Geriatria pre praktického lekára. Praha: Grada.
    42. Turčáni P (2001). Alzheimerova choroba. Neuroscience. Bratislava: Pfizer, 27 p.
    43. Vyhnálek M, Bartoš A, Dostál V, Franková V, Holmerová I, Laczó J, et al. (2011). Diagnostikujeme a léčíme demence správne a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Neurol Praxi 12(5): 342-346.
    44. WHO (2012). Dementia: a public health priority. United Kingdom: World Health Organization.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah