Kontakt 2019, 21(2):172-180 | DOI: 10.32725/kont.2019.010

Životní styl matek jedinců postižených onemocněním vzniklým v perinatálním obdobíSociální vědy ve zdraví - původní práce

Aneta Witzanyová1,*, Miloš Velemínský2
1 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, České Budějovice, Czech Republic
2 University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Sciences, Institute of Laboratory Diagnostics and Public Health, České Budějovice, Czech Republic

Narození dítěte v rodině je vždy velkou změnou. Pokud se však narodí dítě, které má specifické potřeby, pro matku to ve většině případů znamená nejen velkou změnu, ale i zcela jiné uspořádání budoucího života. Jiný životní styl má však jistě své přednosti i svá negativa. Cílem studie bylo zjistit, jaký je životní styl matek dětí s postižením, jaké jsou jeho změny a zda hrozí riziko sociální izolace. Se sociální izolací úzce souvisí i snaha zjistit, jaké dopady má místo bydliště na životní styl matky. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativní strategie a data byla analyzována technikou zakotvené teorie. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že životní styl matek se po narození dítěte s postižením značně změní v mnoha oblastech - jednak v oblasti rodinného a pracovního života, jednak v oblasti osobnostní, kde je nejčastější reakcí proměna osobnosti a především hodnot. Dále se ukázalo, že místo bydliště značně ovlivňuje životní styl, a to konkrétně v přístupu ke službám. Bydliště na vesnici či v malém městě je pro matku dítěte s postižením z hlediska dostupnosti služeb a dopravy velmi limitující. Tyto změny a skutečnosti však ve většině případů nevedou k negativnímu vnímání života s dítětem s postižením. Výzkum prokázal, že matky dětí s postižením často žijí jiný, ale ne nekvalitní život.

Klíčová slova: matka; místo bydliště; postižení dítěte; změny v životě; životní styl

Vloženo: 5. listopad 2018; Přijato: 22. leden 2019; Zveřejněno online: 3. duben 2019; Zveřejněno: 17. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Witzanyová A, Velemínský M. The lifestyle of mothers of individuals with a disorder/illness formed in the perinatal period. Kontakt. 2019;21(2):172-180. doi: 10.32725/kont.2019.010.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bouzek Mattasová J (2017). Etická dilemata matek pečujících o dítě se zdravotním postižením. České Budějovice. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jan Vitoň, Ph.D.
    2. Brožová A (2017). Životní styl matek na rodičovské dovolené žijících v místních částech vybrané komunity. Zdravotníctvo a sociálna práca 12(2): 45-56.
    3. Diderot D (1996). Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Praha: Nakladatelský dům OP.
    4. Friese S (2014). Qualitative data analysis with ATLAS.ti, 2nd ed. London: Sage Publications.
    5. Hendl J (2012). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace, 3rd ed. Praha: Portál.
    6. Jankovský J (2006). Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, 2nd ed. Praha: Triton.
    7. Kallwass A (2007). Syndrom vyhoření v práci a osobním životě. Praha: Portál.
    8. Kebza V, Šolcová I (2003). Syndrom vyhoření, 2nd ed. Praha: Státní zdravotní ústav.
    9. Kerrová S (1997). Dítě se speciálními potřebami. Praha: Portál.
    10. Kimura M (2018). Social determinants of self-rated health among Japanese mothers of children with disabilities. Prev Med Rep 10: 129-135. DOI: 10.1016/j.pmedr.2018.02.017. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kimura M, Yamazaki Y (2017). Having another child without intellectual disabilities: Comparing mothers of a single child with disability and mothers of multiple children with and without disability. J Intellect Disabil 1: 1-17. DOI: 10.1177/1744629517749129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Küçük EE, Küçük Alemdar D (2018). Life satisfaction and psychological status of mothers with disabled children: A descriptive study. Community Ment Helath J 54(1): 102-106. DOI: 10.1007/s10597-017-0135-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Lewis-Beck M, Bryman A, Futing-Liao T (2004). The sage encyclopedia of social science research methods. London: Sage Publications. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Majnemer A, Shevell M, Law M, Poulin C, Rosenbaum P (2012). Indicators of distress in families of children with cerebral palsy. Disabil Rehabil 34(14): 1202-1007. DOI: 10.3109/09638288.2011.638035. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Mandincová P (2011). Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada.
    16. Preiss M (2009). Trauma a posttraumatický růst. Psychiat pro Praxi 10(1): 12-18.
    17. Slaný J, Slaná M, Tomiczek V (2017). Emoční a psychosociální situace dítěte s těžkým postižením a jeho rodiny. Čes-slov Pediat 72(6): 372-376.
    18. Slowík J (2016). Speciální pedagogika, 2nd ed. Praha: Grada.
    19. Stock CH (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
    20. Strauss AL, Corbin J (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
    21. Ústav územního rozvoje (2006). Města - sídla. [online] [cit. 2018-11-12]. Available from: http://www.uur.cz/principy/konference/KapitolaB%5CB3311_MestaSidla_20060919.pdf
    22. Ústav územního rozvoje (2017). Mapa správního uspořádání České republiky. [online] [cit. 2018-11-12]. Available from: https://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/obce.asp
    23. Vágnerová M, Strnadová I, Krejčová L (2009). Náročné mateřství: být matkou postiženého dítěte. Praha: Karolinum.
    24. Valenta M, Müller O (2013). Psychopedie - teoretické základy a metodika. Praha: Parta.
    25. Van Wyk NC, Leech R (2016). Becoming the mother of a child with disabilities: a systematic literature review. Community, Work & Family 19(5): 554-568. DOI: 10.1080/13668803.2016.1143806. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Velemínský M (2011). Celebritami proti své vůli. Praha: Triton.
    27. Velký lékařský slovník (1998-2017). Perinatální období. [online] [cit. 2017-11-09]. Available from: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/perinatalni-obdobi
    28. Výrost J, Slaměník I (2008). Sociální psychologie, 2nd ed. Praha: Grada.
    29. Wehby GL, Hockenberry JM (2017). Impact of child health and disability on subsequent maternal fertility. Rew Econ Househ 15(3): 995-1016. Přejít k původnímu zdroji...
    30. WHO/ÚZIS ČR (2014). Některé stavy vzniklé v perinatálním období (P00-P96). [online] [cit. 2017-11-09]. Available from: http://www.uzis.cz/cz/mkn/P00-P96.html

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah