Kontakt 2020, 22(2):120-127 | DOI: 10.32725/kont.2020.014

Jak délka doby strávené na ulici ovlivňuje adaptaci na bezdomovectvíSociální vědy ve zdraví - původní práce

Marie Vágnerová1, Jakub Marek1, Ladislav Csémy1,2,*
1 Charles University, Hussite Theological Faculty, Prague 4, Czech Republic
2 National Institute of Mental Health, Klecany, Czech Republic

Úvod: Délka času stráveného na ulici ovlivňuje míru přizpůsobení se bezdomovectví. V průběhu let strávených na ulici lidé bez domova postupně ztrácejí schopnost řídit svůj život a jejich návrat do společnosti je stále méně pravděpodobný.

Cíl: Cílem studie bylo zjistit, zda a jak se liší muži, kteří žijí na ulici déle než deset let, od těch, kteří byli bez domova po dobu čtyř let nebo méně.

Metodika: Výzkum byl založen na narativní analýze hloubkových rozhovorů zaměřených na celý životní příběh respondenta, tj. na jejich dětství, dospívání a období dospělosti předcházející bezdomovectví. Zkoumanou skupinu tvořilo 51 mužů bez domova ve věku 37-54 let.

Výsledky: Muži, kteří žili na ulici déle než deset let, vyrůstali v problematické rodině nebo v ústavním zařízení a získali pouze základní vzdělání. Od začátku měli problémy v práci. Mají tendenci mít vysoce rizikové osobnostní rysy a často mají poruchu osobnosti. Problémy s alkoholem nebo drogami mají od rané dospělosti. Jsou lehkomyslní, často se dostávají do střetu se zákonem a dopouštějí se trestných činů.

Závěr: Délka času, po kterou člověk žije na ulici, je důležitým faktorem ve vztahu k sociální prevenci. Je zřejmé, že čím déle je člověk bezdomovcem, tím horší jsou jeho šance na opětovné začlenění do běžné společnosti.

Klíčová slova: běh života; lidé bez domova; narativní analýza; rizikové faktory; sociální přizpůsobivost

Vloženo: 2. září 2019; Revidováno: 5. březen 2020; Přijato: 6. duben 2020; Zveřejněno online: 20. duben 2020; Zveřejněno: 6. květen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vágnerová M, Marek J, Csémy L. How the length of time spent on the streets impacts adjustment to homelessness. Kontakt. 2020;22(2):120-127. doi: 10.32725/kont.2020.014.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Amato F, MacDonald J (2011). Examining risk factors for homeless men: Gender role conflict, help-seeking behaviors, substance abuse and violence. Journal of Men's Studies 19(3): 227-235. DOI: 10.3149/jms.1903.227. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Amore K, Baker M, Howden-Chapman P (2011). The ETHOS definition and classification of homelessness: An analysis. European Journal of Homelessness 5(2): 19-37.
  3. Anderson I, Christian J (2003). Causes of homelessness in the UK: Dynamic analysis. Journal of Community and Applied Social Psychology 13: 105-118. DOI: 10.1002/casp.714. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Auerswald CL, Eyre SL (2002). Youth homelessness in San Francisco: A lifecycle approach. Social Science and Medicine 54(10): 1497-1512. DOI: 10.1016/S0277-9536(01)00128-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Ball SA, Cobb-Richardson P, Connolly AJ, Bujosa CT, O'Neall TW (2005). Substance abuse and personality disorders in homeless drop-in center clients: symptom severity and psychotherapy retention in a randomized clinical trial. Compr Psychiatry 46(5): 371-379. DOI: 10.1016/j.comppsych.2004.11.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Booth S (2005). Eating rough: food sources and acquisition practices of homeless young people in Adelaide, South Australia. Public Heath Nutr 9(2): 212-218. DOI: 10.1079/phn2005848. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Boydell KM, Goering P, Morrell-Bellai TL (2000). Narratives of identity: Representation of self in people who are homeless. Qual Health Res 10(1): 26-38. DOI: 10.1177/104973200129118228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Breakey WR (2004). Mental illness and health. In: Levinson D (ed.), Encyclopaedia of homelessness. Sage publ., Thousand Oaks, London.
  9. Brown RT, Goodman D, Tieu L, Ponath C, Kushel M (2016). Pathways to homelessness among older homeless adult: Resultsfrom the HOPE HOME study. PloS ONE 11(5): e0155065. DOI: 10.1371/journal.pone.0155065. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Caton CL, Dominguez B, Schanzer B, Hasin DS, Shrout PE, Felix A, et al. (2005). Risk factors for long-term homelessness: Findings from a longitudinal study of first-time homeless single adults. Am J Public Health 95: 1753-1759. DOI: 10.2105/AJPH.2005.063321. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Caton CL, Wilkins C, Anderson J (2007). People who experience long-term homelessness. Characteristics and intervention. National Symposium on Homelessness Research.
  12. Cauce AM, Paradise M, Ginzler JA, Embry L, Morgan CJ, Lohr Y, Theofelis J (2000). The characteristics and mental health of homeless adolescents: Age and gender differences. Journal of Emotional and Behavioral Disorders 8(4): 230-239. DOI: 10.1177/106342660000800403. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Clark C, Young S, Barrett B (2011). A transactional model of homelessness and alcoholism? Developing solutions for complex problems. Louis de la Parte Florida Mental Health Institute, 11/15.
  14. Didenko E, Pankratz N (2007). Substance use. Pathways to homelessness? Or a way of adapting to street life? Visions: BC's Mental Health and Addictions Journal 4(1): 9-10.
  15. Dietz TL (2009). Drug and alcohol use among homeless older adults. Journal of Applied Gerontology 28: 235-255. DOI: 10.1177/0733464808326006. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Early DW (2005). An empirical investigation of the determinants of street homelessness. Journal of Housing Economics 14(1): 27-47. DOI: 10.1016/j.jhe.2005.03.001. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Farrington A, Robinson WP (1999). Homelessness and strategies of identity maintenance: A participant observation study. Journal of Community and Applied Social Psychology 9(3): 175-194. DOI: 10.1002/(SICI)1099-1298(199905/06)9:33.0.CO;2-R. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Fazel S, Khosla V, Doll H, Geddes J (2008). The prevalence of mental disorders among the homeless in western countries: Systematic review and meta-regression analysis. PloS Med 5(12): e225. DOI. 10.1371/journal.pmed.0050225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Fergusson KM (2009). Exploring family environment characteristics and multiple abuse experiences among homeless youth. J InterpersViolence 24(11): 1875-1891. DOI: 10.1177/0886260508325490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Fischer PJ (2004). Criminal activity and policing. In: Levinson D (Ed.). Encyclopaedia of homelessness. Sage publ., Thousand Oaks, London.
  21. Garibaldi B, Conde-Martel A, O'Toole TP (2005). Self-reported comorbidities, perceived needs, and sources for usual care for older and younger homeless adults. J Gen Intern Med 20(8): 726-730. DOI: 10.1111/j.1525-1497.2005.0142.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Goering P, Tolomiczenko G, Sheldon T, Boydell K, Wasylenki D (2002). Characteristics of persons who are homeless for the first time. Psychiatr Serv 53(11): 1472-1474. DOI: 10.1176/appi.ps.53.11.1472. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Grenier A, Barken R, Sussman T, Rothwell D, Lavoie JP (2013). A report on aging and homelessness. SSHRS project, Gilbrea Centre for Studies in Aging.
  24. Janebová R (1999). Proces vzniku a stadia bezdomovectví. Sociální práce 4: 27-28.
  25. Johnson G, Chamberlain C (2008). From youth to adult homelessness. Australian Journal of Social Issuess, 43: 563-582. DOI: 10.1002/j.1839-4655.2008.tb00119.x. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Johnson G, Chamberlain C (2011). Are the homeless mentally ill? American Journal of Social Issues, 46(1): 29-48. DOI: 10.1002/j.1839-4655.2011.tb00204.x. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Koegel P (2004). Homelessness. In: Levinson D (Ed.). Encyclopaedia of Homelessness. London, Sage, 124-127.
  28. Lee BA, Farrell CR (2003). Buddy, can you spare a dime? Homelessness, panhandling, and the public. Urban Affairs Review 38(3): 299-324. DOI: 10.1177/1078087402238804. Přejít k původnímu zdroji...
  29. Levinson D (Ed.) (2004): Encyclopaedia of homelessness. Sage Publications, Thousand Oaks, London.
  30. Mabhala MA, Ellahi B, Massey A, Kingston P (2016). Understanding the determinants of homelessness through examining the life stories of homeless people and those who work with them: A qualitative research protocol. Diversity and Equality in Health and Care 13: 284-289. DOI: 10.21767/2049-5471.100064. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Mallett S, Rosenthal D, Myers P, Milburn N (2004). Practising homelessness: a typology approach to young people's daily routines. Journal of Adolescence 27(3): 337-349. DOI: 10.1016/j.adolescence.2003.11.014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. McDonald L, Dergal J, Cleghorn L (2007). Living on the margins. Older homeless adults in Toronto. J Gerontol Soc Work 49(1-2): 19-46. DOI: 10.1300/J083v49n01_02. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. McVicar D, Moschion J, van Ours JC (2015). From substance use to homelessness or vice versa? Soc Sci Med 136-137, 89-98. DOI: 10.1016/socscimed.2015.05.005. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Osborn M, Smith JA (2008). Interpretative phenomenological analysis. In: Smith JA (Ed.). Qualitative Psychology. A Practical guide to method. London, Sage.
  35. Prudký L (2015). Humanistický a otevřený přístup jako jediný pramen řešení bezdomovectví. Konsenzuální konference o bezdomovectví v České republice. Sborník, Ministerstvo práce a sociálních věcí.
  36. Rank MR, Williams JH (2010). A life course approach to understanding poverty among older American adults. Fam Soc 91(4): 337-341. DOI: 10.1606/1044-3894.4032. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Rhoades H, Wenzel SL, Golinelli D, Tucker JS, Kennedy DP, Green HD, Zhou A (2011). The social context of homeless men's substance use. Drug Alcohol Depend 118(2-3): 320-325. DOI: 10.1016/j.drugalcdep.2011.04.011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Shelton KH, Taylor OJ, Bonner A, van den Bree M (2009). Risk factors for homelessness: Evidence from a population-based study. Psychiatr Serv 60(4): 465-472. DOI: 10.1176/appi.ps.60.4.465. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Štěchová M (2008). Bezdomovectví jako extrémní forma sociálního vyloučení. In: Štěchová M, Luptáková M, Kopoldová B. Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie. Praha: IKSP.
  40. Štěchová M (2009). Bezdomovci a vybrané sociálně patologické jevy. Kriminalistika 4: 265-277.
  41. Stein JA, Dixon EL, Nyamathi AM (2008). Effects of psychosocial and situational variables on substance abuse among homeless adults. Psychol Addict Behav 22(3): 410-416. DOI: 10.1037/0893-164X.22.3.410. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Stergiopoulos V, Herrmann N (2003). Old and homeless: A review and survey of older adults who use shelters in a Urban setting. Can J Psychiatry 48(6): 374-380. DOI: 10.1177/070674370304800603. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Sullivan G, Burnam A, Koegel P (2000). Pathways to homelessness among the mentally ill. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 35(10): 444-450. DOI: 10.1007/s001270050262. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Tyler KA (2006). A qualitative study of early family histories and transitions of homeless youth. J Interpers Violence 21(10): 1385-1393. DOI: 10.1177/0886260506291650. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Vágnerová M, Csémy L, Marek J (2013). Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí. Praha: Karolinum.
  46. Whitbeck LB (2009). Mental health and emerging adulthood among homeless young people. New York, Hove, Psychology Press, Taylor and Francis Group.
  47. Zugazaga C (2004). Stressful life event experiences of homeless adults: A comparison of single men, single women, and women with children. Journal of Community Psychology 32(6): 643-654. DOI: 10.1002/jcop.20025. Přejít k původnímu zdroji...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.