Kontakt 2020, 22(3):146-151 | DOI: 10.32725/kont.2020.030

Vliv protokolu "Enhanced Recovery After Surgery Protocol" na pracovní zátěž zdravotních sester u kardiologických pacientůOšetřovatelství - původní práce

Sabina Krupa, Dorota Ozga *, Maciej Kolowca, Kazimierz Widenka
University of Rzeszow, College of Medical Sciences, Rzeszow, Poland

Cílem studie bylo porovnat pracovní zátěž sester u pacientů po operaci srdce s minimálním přístupem, standardní anestezií a podle protokolu ERAS. Byla použita kvantitativní popisná metoda. Studie zahrnovala skupinu 100 pacientů s onemocněním mitrální chlopně na kardiologické jednotce intenzivní péče (ICU) v Polsku. Výzkumný projekt trval 7 měsíců. Pracovní zátěž sester byla hodnocena v souladu s měřítky NAS. Průměrný věk studovaných pacientů byl 54,9 ± 14,38. Skupina pacientů zahrnovala 48 % žen a 52 % mužů. Průměrná pracovní zátěž sester ve skupině ERAS v NAS skoringu v den 0denní povinnosti byla 67,5 ± 2,97. Průměrná pracovní zátěž sester ve skupině ERAS v NAS skoringu v den 1denní povinnosti byla 48,6 ± 2,85. Průměrná pracovní zátěž sester ve skupině ERAS v NAS skoringu ve 2. den denní povinnosti byla 48,6 ± 2. Pacienti s anestezií podle protokolu ERAS vyžadovali méně práce než standardní pacienti s anestezií. Pracovní zátěž u pacientů s anestezií podle protokolu ERAS je ve srovnání s pracovní zátěží u standardních pacientů s anestezií nižší.

Klíčová slova: ERAS ("Enhanced Recovery After Surgery Protocol"); NAS (Nursing activities score); zdravotní sestry

Vloženo: 27. květen 2020; Revidováno: 20. červenec 2020; Přijato: 21. srpen 2020; Zveřejněno online: 24. srpen 2020; Zveřejněno: 28. srpen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krupa S, Ozga D, Kolowca M, Widenka K. Effect of the 'Enhanced Recovery After Surgery Protocol' on the workload of nurses in cardiac patients. Kontakt. 2020;22(3):146-151. doi: 10.32725/kont.2020.030.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Přílohy

    Stáhnout soubor621_suppl1.pdf

    Velikost: 64.27 kB

    Stáhnout soubor621_suppl2.pdf

    Velikost: 77.34 kB

    Reference

    1. Aiken LH, Clarke SP, Sloane DM, Sochalski J, Silber JH (2002). Hospital nurse staffing and patient mortality, nurse burnout, and job dissatisfaction. JAMA 288(16): 1987-1993. DOI: 10.1001/jama.288.16.1987. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Aiken LH, Sermeus W, Heede KV, Sloane DM, Busse R, McKee M, et al. (2012). Patient safety, satisfaction and quality of hospital care: cross sectional surveys of nurses and patients in 12 countries in Europe and the United States. BMJ 20(344): 1-14. DOI: 10.1136/bmj.e1717. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Aiken LH, Sloane DM, Bruyneel L, Griffiths P, Sermeus W (2014). Staffing and education of nurses and hospital mortality in Europe - Authors' reply. Lancet 384(9946): 851-852. DOI: 10.1016/S0140-6736(14)61482-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bernat Adell A, Abizanda Campos R, Cubedo Rey M, Quintana Bellmunt J, Sanahuja Rochera E, Sanchíz Muñoz J, et al. (2005). Nursing Activity Score (NAS). Our experience with a nursing load calculation system based on times. Enferm Intensiva 16(4): 164-173. DOI: 10.1016/s1130-2399(05)73403-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Branch-Elliman W, Wright SB, Gillis JM, Howell MD (2013). Estimated nursing workload for the implementation of ventilator bundles. BMJ Qual Saf 22(4): 357-361. DOI: 10.1136/bmjqs-2012-001372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Bray K, Wren I, Baldwin A, St Ledger U, Gibson V, Goodman S, Walsh D (2010). Standards for nurse staffing in critical care units determined by: The British Association of Critical Care Nurses, The Critical Care Networks National Nurse Leads, Royal College of Nursing Critical Care and In-flight Forum. Nurs Crit Care 15(3): 109-111. DOI: 10.1111/j.1478-5153.2010.00392.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Camuci MB, Martins JT, Cardeli AAM, Robazzi M (2015). Nursing Activities Score: nursing work load in a burns Intensive Care Unit. Rev Latino Am Enfermagem 22(2): 325-331. DOI: 10.1590/0104-1169.3193.2419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Cullen DJ, Civetta JM, Briggs BA, Ferrara LC (1974). Therapeutic intervention scoring system: a method for quantitative comparison of patient care. Crit Care Med 2(2): 57-60. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Davierwala PM, Seeburger J, Pfannmueller B, Garbade J, Misfeld M, Borger MA, Mohr FW (2013). Minimally invasive mitral valve surgery: "The Leipzig experience". Ann Cardiothorac Surg 2(6): 744-750. DOI: 10.3978/j.issn.2225-319X.2013.10.14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Dyk D, Cudak EK (2008). Zastosowanie skali czynności pielęgniarskich (Nursing Activities Score) do planowania obsad pielęgniarskich na oddziałach intensywnej terapii. Anestezjologia i Ratownictwo, 1: 70-75 (in Polish).
    11. Frutiger A (1999). Qualitätssicherung in der Intensivmedizin: die Situation in der Schweiz. Schweiz Med Wochenschr 129: 1592-1599. Přejít na PubMed...
    12. Giakoumidakis K, Baltopoulos GI, Charitos C, Patelarou E, Fotos NV, Brokalaki-Pananoudaki H (2012). Risk factors for increased in-hospital mortality: a cohort study among cardiac surgery patients. Eur J Cardiovasc Nurs 11(1): 23-33. DOI: 10.1016/j.ejcnurse.2010.09.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Hugonnet S, Uckay I, Pittet D (2007). Staffing level: a determinant of late onset ventilator - associated pneumonia. Crit Care 11(4): R80. DOI: 10.1186/cc5974. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Kane RL, Shamliyan TA, Mueller C, Duval S, Wilt TJ (2007). The association of registered nurse staffing levels and patient outcomes: systematic review and meta-analysis. Med Care 45(12): 1195-1204. DOI: 10.1097/MLR.0b013e3181468ca3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Keene AR, Cullen DJ (1983). Therapeutic Intervention Scoring System: update 1983. Crit Care Med 11(1): 1-3. DOI: 10.1097/00003246-198301000-00001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Li M, Zhang J, Gan TJ, Qin G, Wang L, Zhu M, et al. (2018). Enhanced recovery after surgery pathway for patients undergoing cardiac surgery: a randomized clinical trial. Eur J Cardiothorac Surg 54(3): 491-497. DOI: 10.1093/ejcts/ezy100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Margadant C, Wortel S, Hoogendoorn M, Bosman R, Spijkstra JJ, Brinkman S, de Keizer N (2020). The Nursing Activities Score Per Nurse Ratio Is Associated With In-Hospital Mortality, Whereas the Patients Per Nurse Ratio Is Not. Crit Care Med 48(1): 126-127. DOI: 10.1097/CCM.0000000000004005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Miranda DR, de Rijk A, Schaufeli W (1996). Simplified Therapeutic Intervention Scoring System. The TISS - 28 items - Results from a multicenter study. Crit Care Med 24(1): 64-73. DOI: 10.1097/00003246-199601000-00012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Miranda DR, Moreno R, Iapichino G (1997). Nine equivalents of nursing manpower use score (NEMS). Intensive Care Med 23(7): 760-765. DOI: 10.1007/s001340050406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Miranda DR, Nap R, de Rijk A, Schaufeli W, Iapichino G (2003). Nursing Activities Score. Crit Care Med 31(2): 374-382. DOI: 10.1097/01.CCM.0000045567.78801.CC. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Nogueira LS, Koike KM, Sardinha DS, Padilha KG, de Sousa RMC (2013). Nursing workload in public and private intensive care units. Rev Bras Ter Intensiva 25(3): 225-232. DOI: 10.5935/0103-507X.20130039. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Norrie P (1997). Nurse's time management in intensive care. Nurs Crit Care 2(3): 121-125. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Numata Y, Schulzer M, Van der Wal R, Globerman J, Semeniuk P, Balka E, Fitzgerald JM (2006). Nurse staffing levels and hospital mortality in critical care settings: literaturereview and meta-analysis. J Adv Nurs, 55(4): 435-448. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2006.03941.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Penoyer DA (2010). Nurse staffing and patient outcomes in critical care: a concise review. Critical Care Medicine 38(7): 1521-1528. DOI: 10.1097/CCM.0b013e3181e47888. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Rafferty AM, Clarke SP, Coles J, Ball J, James P, Martin McKee, Aiken LH (2007). Outcomes of variation in hospital nurse staffing in English hospitals: cross-sectional analysis of survey data and discharge records. Int J Nurs Stud 44(2): 175-182. DOI: 10.1016/j.ijnurstu.2006.08.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Seago JA, Williamson A, Atwood C (2006). Longitudinal analyses of nurse staffing and patient outcomes: more about failure to rescue. J Nurs Admin 36(1): 13-21. DOI: 10.1097/00005110-200601000-00005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Smereka J, Kiibler A (1998). Zalecenia Europejskiego Towarzystwa Intensywnej Terapii, Zespołu ds. Minimalnych wymagań dla Oddziałów Intensywnej Terapii. Medycyna Intensywna i Ratunkowa 1: 69-79 (in Polish).
    28. Stafseth SK, Solms D, Bredal IS (2011). The characterisation of workloads and nursing staff allocation in intensive care units:a descriptive study using the Nursing Activities Score for the first time in Norway. Intens Crit Care Nur 27(5): 290-294. DOI: 10.1016/j.iccn.2011.07.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Wasilewski T (2008). Subiektywna ocena wybranych aspektów satysfakcji z pobytu w szpitalu pacjentów oddziałów zabiegowych. Pielęgniarstwo Chirurgiczne i Angiologiczne 3: 81-86.
    30. Wołowicka L, Dyk D (2001). Leczenie usprawniające i pielęgnacja. In: Szulc R (Ed.). Usprawnianie lecznicze krytycznie chorych. Wrocław: Urban & Partner (in Polish).
    31. Wysokiński M (2006). Metody klasyfikacji pacjentów a zapotrzebowanie na opiekę pielęgniarską chorych hospitalizowanych na oddziałach intensywnej terapii. Rozprawa Doktorska, Academia Medicine. Lublin. Doctoral dissertation (in Polish).
    32. Zingg W, Holmes A, Dettenkofer M, Goeting T, Secci F, Clack L, et al. (2015). Hospital organisation, management, and structure for prevention of health-care-associated infection: a systematic review and expert consensus. Lancet Infect Dis 15(2): 212-24. DOI: 10.1016/S1473-3099(14)70854-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah