Kontakt 2022, 24(1):36-42 | DOI: 10.32725/kont.2022.006

Srovnání hodnocení deliria pomocí Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit a Neelon and Champagne Confusion Scale a u neintubovaných pacientů na jednotce intenzivní péčeOšetřovatelství - původní práce

Hana Locihová1, 2, 3, *, Jana Pelikánová4
1 University of Ostrava, Faculty of Medicine, Department of Intensive Medicine, Emergency Medicine and Forensic Studies, Ostrava, Czech Republic
2 AGEL Educational and Research Institute (VIA), Prostějov, Czech Republic
3 AGEL Secondary Nursing School and Higher Nursing School, Ostrava, Czech Republic
4 AGEL Hospital Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, Czech Republic

Úvod: Existuje mnoho škál hodnocení a predikce rizika deliria, ale jsou málo známé a nejsou rutinně používané zdravotníky v praxi. Diagnostika deliria sestrami je nadále omezená řadou limitací.

Design: Prospektivní observační studie zahrnovala 50 konsekutivních neintubovaných pacientů, kteří byli hospitalizováni na JIP déle než 24 hodin. Místo: Anesteziologicko-resuscitační oddělení (5 lůžek) Nemocnice AGEL ve Valašském Meziříčí, od září 2020 do března 2021.

Metody: Primárním výstupem bylo porovnání přítomnosti deliria u neintubovaných pacientů na JIP se dvěma současně užívanými hodnoticími nástroji: Neelon and Champagne (NEECHAM) Confusion Scale (škála zmatenosti) a Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU). Sekundárním výstupem bylo ověření spolehlivosti NEECHAM Confusion Scale v prostředí české jednotky intenzivní péče.

Výsledky: Studie zjistila, že incidence deliria pomocí CAM-ICU (32 %) a NEECHAM Confusion Scale (28 %) byly srovnatelné. Současně bylo zjištěno, že téměř třetina CAM-ICU negativních pacientů patří do skupiny mírné zmatenosti nebo hodnocena jako riziková u NEECHAM Confusion Scale. Vnitřní konzistence NEECHAM Confusion Scale, hodnocená pomocí Cronbachovy α, byla 0,703. Statisticky významný vztah byl potvrzen mezi deliriem a dvěma ze sledovaných parametrů pacienta (skóre GCS a užívání antipsychotik).

Závěr: Delirium je běžné u pacientů na intenzivních péčích, ale často zůstává nediagnostikováno. K identifikaci byly vyvinuty různé nástroje, které pomáhají detekovat pacienty s deliriem a jejich použití vede k lepším výsledkům. Oba studované nástroje (CAM-ICU a NEECHAM Confusion Scale) se zdají být vhodné a uživatelsky pohodlné.

Klíčová slova: akutní ošetřovatelství, CAM-ICU, delirium, jednotka intenzivní péče, NEECHAM Confusion Scale (škála zmatenosti), neintubovaní pacienti
Granty a financováni:

The study was supported by AGEL internal grant, project no.: INT 2019003

Střet zájmů:

The authors declare that there is no conflict of interest regarding the study and that ethical aspects were considered while processing the results. All literature sources were properly cited.

Vloženo: 18. červenec 2021; Revidováno: 1. prosinec 2021; Přijato: 24. leden 2022; Zveřejněno online: 3. březen 2022; Zveřejněno: 15. březen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Locihová H, Pelikánová J. Comparing the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit and Neelon and Champagne Confusion Scale for assessing delirium in non-intubated intensive care patients. Kontakt. 2022;24(1):36-42. doi: 10.32725/kont.2022.006.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ashtarian H, Mehrabi N, Bazrafshan MR, Rahmati M (2019). Validation of the NEECHAM confusion scale for intensive care delirium assessment. J Health Sci Surveill Sys 7(4): 178-182. DOI: 10.30476/JHSSS.2020.85687.1073. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Balková M, Tomagová M (2018). Use of measurement tools for screening of postoperative delirium in nursing practice. Cent Eur J Nurs Midw 9(3): 897-904. DOI: 10.15452/CEJNM.2018.09.0021. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Černá Pařízková R (2019). Delirium v intenzivní péči. Vnitr Lek 65(6): 433-439. DOI: 10.36290/vnl.2019.077. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Cherak SJ, Soo A, Brown KN, Ely EW, Stelfox HT, Fiest KM (2020). Development and validation of delirium prediction model for critically ill adults parameterized to ICU admission acuity. PloS One 15(8): e0237639. DOI: 10.1371/journal.pone.0237639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Cribbin D (2018). Review: Communication with invasive mechanically ventilated patients and the use of alternative devices: integrative review. J Res Nurs 23(7): 631-632. DOI: 10.1177/1744987118786142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Devlin JW, Fong JJ, Fraser GL, Riker RR (2007). Delirium assessment in the critically ill. Intensive Care Med 33(6): 929-940. DOI: 10.1007/s00134-007-0603-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Devlin JW, Skrobik Y, Gélinas C, Needham DM, Slooter A, Pandharipande PP, et al. (2018). Clinical practice guidelines for the prevention and management of pain, agitation/sedation, delirium, immobility, and sleep disruption in adult patients in the ICU. Crit Care Med 46(9): e825-e873. DOI: 10.1097/CCM.0000000000003299. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Dušek L, Pavlík T, Jarkovský J, Koptíková J (2011). Analýza dat v neurologii XXIX. - Spolehlivost (reliabilita) klinických testů. Cesk Slov Neurol N 74/107(5): 594-599.
    9. Grover S, Kate N (2012). Assessment scales for delirium: a review. World J Psychiatry 2(4):58-70. DOI: 10.5498/wjp.v2.i4.58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Guillory J, Fitz-Gerald C, Banik A, Sterwald C, Ashiofu E, Knox E, et al. (2021). Comparison of hospital course and outcome in hospital-acquired vs pre-existing delirium. Ann Clin Psychiatry 33(1): 35-44. DOI: 10.12788/acp.0021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Gusmao-Flores D, Salluh JIF, Chalhub RÁ, Quarantini LC (2012). The confusion assessment method for the intensive care unit (CAM-ICU) and intensive care delirium screening checklist (ICDSC) for the diagnosis of delirium: a systematic review and meta-analysis of clinical studies. Crit Care 16(4): R115. DOI: 10.1186/cc11407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Helgesen AK, Adan YH, Dybvik Bjørglund C, Weberg-Haugen C, Johannessen M, Åsmul Kristiansen K et al. (2021). Nurses' experiences of delirium and how to identify delirium - a qualitative study. Nurs Open 8: 844-849. DOI: 10.1002/nop2.691. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Ho MH, Montgomery A, Traynor V, Chang CC, Kuo KN, Chang HR, et al. (2020). Diagnostic performance of delirium assessment tools in critically ill patients: A systematic review and meta-Analysis. Worldviews Evid Based Nurs 17(4): 301-310. DOI: 10.1111/wvn.12462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Immers HE, Schuurmans MJ, van de Bijl JJ (2005). Recognition of delirium in ICU patients: a diagnostic study of theNEECHAM confusion scale in ICU patients. BMC Nurs 4(1): 7. DOI: 10.1186/1472-6955-4-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Káňová M, Burda M, Povová J, Neiser J (2015). Delirium u kriticky nemocných - prospektivní studie. Cesk Slov Neurol N 78(6): 662-667.
    16. Matarese M, Generoso S, Ivziku D, Pedone C, De Marinis MG (2013). Delirium in older patients: a diagnostic study of NEECHAM Confusion Scale in surgical intensive care unit. J Clin Nurs 22(19-20): 2849-2857. DOI: 10.1111/j.1365-2702.2012.04300.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Matsushita T, Matsushima E, Maruyama M (2004). Early detection of postoperative delirium and confusion in a surgical ward using the NEECHAM confusion scale. Gen Hosp Psychiatry 26(2): 158-163. DOI: 10.1016/j.genhosppsych.2003.08.011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Milisen K, Foreman MD, Hendrickx A, Godderis J, Abraham IL, Broos PL, et al. (2005). Psychometric properties of the Flemish translation of the NEECHAM Confusion Scale. BMC Psychiatry 5: 16. DOI: 10.1186/1471-244X-5-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Mitášová A, Bednařík J, Košťálová M, Michalčáková R, Ježková M, Kašpárek T, et al. (2010). Standardizace české verze The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICUcz). Cesk Slov Neur N 73/106 (3): 258-266.
    20. Neelon VJ, Champagne MT, Carlson JR, Funk SG (1996). The NEECHAM Confusion Scale: construction, validation, and clinical testing. Nurs Res 45(6): 324-330. DOI: 10.1097/00006199-199611000-00002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Poikajärvi S, Salanterä S, Katajisto J, Junttila K (2017). Validation of Finnish Neecham Confusion Scale and Nursing Delirium Screening Scale using Confusion Assessment Method algorithm as a comparison scale. BMC Nursing 16: 7. DOI: 10.1186/s12912-016-0199-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Pun BT, Ely EW (2007). The importance of diagnosing and managing ICU delirium. Chest 132(2): 624-636. DOI: 10.1378/chest.06-1795. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Rowley-Conwy G (2018). Barriers to delirium assessment in the intensive care unit: A literature review. Intensive Crit Care Nurs 44: 99-104. DOI: 10.1016/j.iccn.2017.09.001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Serafim RB, Soares M, Bozza FA, Lapa E Silva JR, Dal-Pizzol F, Paulino MC, et al. (2017). Outcomes of subsyndromal delirium in ICU: a systematic review and meta-analysis. Crit Care 21(1): 179. DOI: 10.1186/s13054-017-1765-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Van Rompaey B, Schuurmans MJ, Shortridge-Baggett LM, Truijen S, Elseviers M, Bossaert L (2008). A comparison of the CAM-ICU and the NEECHAM Confusion Scale in intensive care delirium assessment: an observational study in non-intubated patients. Crit Care 12(1): R16. DOI: 10.1186/cc6790. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Waterfield D, Barnason S (2021). Use of PADIS assessment tools by critical care nurses: An integrative review. West J Nurs Res 43(9): 843-858. DOI: 10.1177/0193945920973025. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Wild D, Grove A, Martin M, Eremenco S, McElroy S, Verjee-Lorenz A, et al. (2005). Principles of good practice for the translation and cultural adaptation process for patient-reported outcomes (PRO) measures: report of the ISPOR task force for translation and cultural adaptation. Value Health 8(2): 94-104. DOI: 10.1111/j.1524-4733.2005.04054.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Zhang Z, Pan L, Ni H. (2013). Impact of delirium on clinical outcome in critically ill patients: a meta-analysis. Gen Hosp Psychiatry 35(2): 105-111. DOI: 10.1016/j.genhosppsych.2012.11.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah