Kontakt 2023, 25(1):37-43 | DOI: 10.32725/kont.2023.006

Vztah mezi frekvencí recidivy mrtvice a kognitivními funkcemi: průřezová studieSociální vědy ve zdraví - původní práce

Nur Aini1, 3, *, Rosita Devi Angganita2, Ollyvia Freeska Dwi Marta1, Tiara Octary3, Lilis Setyowati1, Erma Wahyu Mashfufa1
1 University of Muhammadiyah Malang, Faculty of Health Sciences, Nursing Department, Malang, East Java, Indonesia
2 University of Muhammadiyah Malang, Malang, East Java, Indonesia
3 Taipei Medical University, College of Nursing, School of Nursing, Taipei, Taiwan

Cíl: Cévní mozková příhoda je velkou zdravotní zátěží, která způsobuje úmrtnost a invaliditu dospělých. Kognitivní porucha je po mrtvici běžná a tento stav může ovlivnit kvalitu života a nezávislost pacienta. V této studii jsme zkoumali souvislost mezi frekvencí recidivy mrtvice a kognitivní funkcí.

Metodika: Tato studie je průřezová. Ke sběru dat o celkem 69 pacientech s mrtvicí z nemocnice University of Muhammadiyah Malang (UMM) byla použita účelová technika odběru vzorků. Kritériem pro zařazení byli pacienti s cévní mozkovou příhodou, kteří zaznamenali recidivu, byli při vědomí a byli schopni komunikovat alespoň verbálně. Stanovení počtu vzorků bylo provedeno pomocí softwaru G*Power s velikostí účinku 0,35, p-hodnotou 0,05 a silou 80 %. Data byla sbírána pomocí sociodemografického dotazníku a minipsychologického vyšetření. Data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky a Spearmanovy rho korelace kvůli porušenému předpokladu normálního rozdělení.

Výsledky: Průměrný věk účastníků byl 61,91 (12,65) let a 84,10 % z nich mělo ischemickou cévní mozkovou příhodu. Nejvyšší výskyt recidivy cévní mozkové příhody byl první recidivou (63 %) a většina respondentů měla středně těžkou kognitivní poruchu (52,18 %). Existuje souvislost mezi recidivou mozkové mrtvice a kognitivními funkcemi s nízkou korelací (p = 0,017, r = -0,29).

Závěr: Výsledky této studie ukazují, že kognitivní funkce budou sníženy recidivou mrtvice. Zdravotnické týmy by měly vyvinout strategie a intervenční protokoly pro zlepšení dodržování kontrolních faktorů pacienta, které mohou způsobit recidivu cévní mozkové příhody, aby bylo možné minimalizovat pokles kognitivních funkcí.

Klíčová slova: kognitivní funkce; MMSE; mozková mrtvice; postižení; recidiva
Střet zájmů:

The authors have no potential conflict of interest regarding this research, authorship, or publication.

Vloženo: 11. listopad 2022; Revidováno: 26. leden 2023; Přijato: 2. únor 2023; Zveřejněno online: 28. únor 2023; Zveřejněno: 30. březen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Aini N, Devi Angganita R, Freeska Dwi Marta O, Octary T, Setyowati L, Mashfufa EW. Association between the frequency of stroke recurrence and cognitive function: a cross-sectional study. Kontakt. 2023;25(1):37-43. doi: 10.32725/kont.2023.006.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aam S, Einstad MS, Munthe-Kaas R, Lydersen S, Ihle-Hansen H, Knapskog AB, et al. (2020). Post-stroke cognitive impairment-impact of follow-up time and stroke subtype on severity and cognitive profile: the Nor-COAST Study. Front Neurol 11: 699. DOI: 10.3389/fneur.2020.00699. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Al-Qazzaz NK, Ali SH, Ahmad SA, Islam S, Mohamad K (2014). Cognitive impairment and memory dysfunction after a stroke diagnosis: a post-stroke memory assessment. Neuropsychiatr Dis Treat 10: 1677-1691. DOI: 10.2147/NDT.S67184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Anand SK, Benjamin WJ, Adapa AR, Park JV, Wilkinson DA, Daou BJ, et al. (2021). Trends in acute ischemic stroke treatments and mortality in the United States from 2012 to 2018. Neurosurg Focus 51(1): E2. DOI: 10.3171/2021.4.FOCUS21117. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Benaim C, Wauquiez G, Pérennou D, Piscicelli C, Lucas-Pineau B, Bonnin-Koang HY, et al. (2022). Cognitive assessment scale for stroke patients (CASP): A multicentric validation study. Ann Phys Rehabil Med 65(3): 101594. DOI: 10.1016/j.rehab.2021.101594. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Chohan SA, Venkatesh PK, How CH (2019). Long-term complications of stroke and secondary prevention: an overview for primary care physicians. Singapore Med J 60(12): 16-620. DOI: 10.11622/smedj.2019158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Devenney E, Hodges JR (2017). The mini-mental state examination: pitfalls and limitations. Pract Neurol 17(1): 79-80. DOI: 10.1136/practneurol-2016-001520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Dumas JA (2017). Strategies for preventing cognitive decline in healthy older adults. Can J Psychiatry 62(11): 754-760. DOI: 10.1177/0706743717720691. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. ISMA Organization (2017). Downloadable Stress Literature. [online] [cit. 2022-01-22]. Available from: https://isma.org.uk/isma-free-downloads
    9. Juli C, Heryaman H, Arnengsih, Ang ET, Defi IR, Gamayani U, Atik N (2022). The number of risk factors increases the recurrence events in ischemic stroke. Eur J Med Res 27(1): 138. DOI: 10.1186/s40001-022-00768-y. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Kalaria RN, Akinyemi R, Ihara M (2016). Stroke injury, cognitive impairment and vascular dementia. Biochim Biophys Acta 1862(5): 915-925. DOI: 10.1016/j.bbadis.2016.01.015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kariasa IM, Nurachmah E, Setyowati S, Koestoer RA (2019). Analysis of participants' characteristics and risk factorsfor stroke recurrence. Enfermería Clínica 29: 286-290. DOI: 10.1016/j.enfcli.2019.04.035. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Kemenkes RI (2021). Stroke don't be the one. Infodatin, pusat data dan informasi kesehatan kementrian kesehatan RI, p. 10.
    13. Khairunnisa G, Putri P, Suwartono C, Cheerson F, Junita F, Halim M (2013). Uji validitas konstruk the modified mini mental state-test (3MS). Jurnal Pengukuran Psikologi dan Pendidikan Indonesia 2(8). DOI: 10.15408/jp3i.v2i8.10781. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Khaw J, Subramaniam P, Abd-Aziz NA, Ali Raymond A, Wan Zaidi WA, Ghazali SE (2021). Current update on the clinical utility of MMSE and MoCA for stroke patients in Asia: A systematic review. Int J Environ Res Public Health 18(17): 8962. DOI: 10.3390/ijerph18178962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Layla JI, Wati DNK (2017). Penurunan fungsi kognitif dapat menurunkan indeks massa tubuh lansia di PSTW wilayah DKI Jakarta. Jurnal Keperawatan Indonesia 20(2): 128-132. DOI: 10.7454/jki.v20i2.489. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Lee PH, Yeh TT, Yen HY, Hsu WL, Chiu VJ, Lee SC (2021). Impacts of stroke and cognitive impairment on activities of daily living in the Taiwan longitudinal study on aging. Sci Rep 11(1): 12199. DOI: 10.1038/s41598-021-91838-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Levine DA, Wadley VG, Langa KM, Unverzagt FW, Kabeto MU, Giordani B, et al. (2018). Risk factors for poststroke cognitive decline: the REGARDS study (reasons for geographic and racial differences in stroke). Stroke 49(4): 987-994. DOI: 10.1161/STROKEAHA.117.018529. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Liu Z, Lin W, Lu Q, Wang J, Liu P, Lin X, et al. (2020). Risk factors affecting the 1-year outcomes of minor ischemic stroke: results from Xi'an stroke registry study of China. BMC Neurol 20(1): 379. DOI: 10.1186/s12883-020-01954-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Markus HS (2021). World stroke day 2021 - The major inequalities in stroke care around the world need to be reduced. Int J Stroke 16(8): 887-888. DOI: 10.1177/17474930211050496. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Merriman NA, Sexton E, McCabe G, Walsh ME, Rohde D, Gorman A, et al. (2019). Addressing cognitive impairment following stroke: Systematic review and meta-analysis of non-randomised controlled studies of psychological interventions. BMJ Open 9(2): e024429. DOI: 0.1136/bmjopen-2018-024429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Murman DL (2015). The impact of age on cognition. Semin Hear 36(3): 111-121. DOI: 10.1055/s-0035-1555115. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Nakling AE, Aarsland D, Naess H, Wollschlaeger D, Fladby T, Hofstad H, Wehling E (2017). Cognitive deficits in chronic stroke patients: Neuropsychological assessment, depression,and self-reports. Dement Geriatr Cogn Dis Extra 7(2): 283-296. DOI: 10.1159/000478851. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Norrving B, Leys D, Brainin M, Davis S (2013). Stroke definition in the ICD-11 at the WHO. Word Neurology. [online] [cit. 2022-01-22]. Available from: https://worldneurologyonline.com/article/stroke-definition-in-the-icd-11-at-the-who/
    24. Nurfianti A, An A (2019). The Effectiveness of The Mini-Cog and MMSE As Vital Instrument Identifying Risk of Dementia As A Nursing Process Reinforcement. NurseLine Journal 4(2). DOI: 10.19184/nlj.v4i2.13708. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Parmar P (2018). Stroke: classification and diagnosis. Pharm J 10(1). DOI: 10.1211/PJ.2018.20204150. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Pinzon RT, Vijaya VO (2020). Complications as poor prognostic factors in patients with hemorrhagic stroke: a hospital-based stroke registry. Int J Neuol Neurother 7: 096. DOI: 10.23937/2378-3001/1410096. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Purnama A, Afrina R, Shifa NA (2020). Stress and relationship with cognitive disorders of post-stroke patients. Strada: Jurnal Ilmiah Kesehatan 9(1): 1-5. DOI: 10.30994/sjik.v9i1.262. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Ramdani ML (2018). Karakteristik dan periode kekambuhan stroke pada pasien dengan stroke berulang di rumah sakit margono soekardjo purwokerto kabupaten Banyumas. Jurnal Keperawatan Muhammadiyah 3(1). DOI: 10.30651/jkm.v3i1.1586. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Rao A, Barrow E, Vuik S, Darzi A, Aylin P (2016). Systematic review of hospital readmissions in stroke patients. Stroke Res Treat 2016: 9325368. DOI: 10.1155/2016/9325368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Renjen PN, Gauba C, Chaudhari D (2015). Cognitive impairment after stroke. Cureus 7(9): e335. DOI: 10.7759/cureus.335. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Sacco RL, Kasner SE, Broderick JP, Caplan LR, Connors JJ, Culebras A, et al. (2013). An updated definition of stroke for the 21st century: a statement for healthcare professionals from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke 44(7): 2064-2089. DOI: 10.1161/STR.0b013e318296aeca. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Saposnik G, Del Brutto OH, Iberoamerican Society of Cerebrovascular Diseases (2003). Stroke in South America: a systematic review of incidence, prevalence, and stroke subtypes. Stroke 34(9): 2103-2107. DOI: 10.1161/01.STR.0000088063.74250.DB. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Setyowati L, Aini N, Marta OFD, Mashfufa EW, Anggriawan A (2021). Analysis of the recurrence of stroke_ a cross-sectional study in the university of muhammadiyah malang hospital. Indonesian Journal of Health Sciences Research and Development 3(2). DOI: 10.36566/ijhsrd/Vol3.Iss2/86. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Shin M, Sohn MK, Lee J, Kim DY, Lee SG, Shin YI, et al. (2019). Effect of cognitive reserve on risk of cognitive impairment and recovery after stroke: the KOSCO study. Stroke 51(1): 99-107. DOI: 10.1161/STROKEAHA.119.026829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Stahmeyer JT, Stubenrauch S, Geyer S, Weissenborn K, Eberhard S (2019). The frequency and timing of recurrent stroke: an analysis of routine health insurance data. Dtsch Arztebl Int 116(42): 711-717. DOI: 10.3238/arztebl.2019.0711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Stroke Recovery Association (2022). Cognitive impairment after stroke. [online] [cit. 2022-01-22]. Available from: https://strokensw.org.au/cognitive-impairment-after-stroke/
    37. Suda S, Nishimura T, Ishiwata A, Muraga K, Aoki J, Kanamaru T, et al. (2020). Early cognitive impairment after minor stroke: associated factors and functional outcome. J Stroke Cerebrovasc Dis 29(5): 104749. DOI: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2020.104749. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Sun JH, Tan L, Yu JT (2014). Post-stroke cognitive impairment: Epidemiology, mechanisms and management. Ann Transl Med 2(8): 80. DOI: 10.3978/j.issn.2305-5839.2014.08.05. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Turana Y, Tengkawan J, Chia YC, Nathaniel M, Wang JG, Sukonthasarn A, et al. (2020). Hypertension and stroke in Asia: A comprehensive review from HOPE Asia. J Clin Hypertens (Greenwich) 23(3): 513-521. DOI: 10.1111/jch.14099. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Vetter TR, Mascha EJ (2017). Bias, confounding, and interaction: lions and tigers, and bears, oh my! Anesth Analg 125(3): 1042-1048. DOI: 10.1213/ANE.0000000000002332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Widyantoro W, Widhiastuti R, Atlantika AP (2021). Hubungan Antara Demensia Dengan Activity of Daily Living (ADL) pada usia lanjut. Indonesia J Health Sci 5(2): 77-85. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Yi X, Luo H, Zhou J, Yu M, Chen X, Tan L, et al. (2020). Prevalence of stroke and stroke related risk factors: a population based cross sectional survey in southwestern China. BMC Neurol 20(1): 5. DOI: 10.1186/s12883-019-1592-z. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Zhuo Y, Wu J, Qu Y, Yu H, Huang X, Zee B, et al. (2020). Clinical risk factors associated with recurrence of ischemic stroke within two years: A cohort study. Medicine (Baltimore) 99(26): e20830. DOI: 10.1097/MD.0000000000020830. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah