Kontakt 2024, 26(1):38-44 | DOI: 10.32725/kont.2024.015

How to restart myself? The lived experience of young stroke patients after first ischemic stroke: an interpretative phenomenological analysissOąetřovatelství - původní práce

©árka ©aňáková1, Elena Gurková1, Kristýna ©obrová1, Juraj Čáp2, Daniela Bartoníčková1, *
1 Palacký University Olomouc, Faculty of Health Sciences, Department of Nursing, Olomouc, Czech Republic
2 Comenius University in Bratislava, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Department of Nursing, Martin, Slovak Republic

Aims: To gain a rich understanding of young stroke patients' lived experience one year after their first ischemic stroke.

Methods: An interpretative phenomenological analysis design was used to explore the meaning of the lived experience of young stroke patients. Eight stroke survivors, aged 18-50, years took part in semi-structured qualitative interviews.

Results: Stroke was not only perceived as a traumatic event that led to losses and limitations; for many participants, it was a "turning point" or a path of growth with new challenges and opportunities. Ten subthemes and three interconnected group experiential themes were generated: (i) Stroke as a sudden and unexpected event; (ii) Continuity and discontinuity of self; and (iii) Social participation.

Conclusion: This research highlights several issues within current clinical services for young stroke patients one year after their first ischemic stroke. Implications for patient care - guidelines for special rehabilitation and occupational therapy programmes should be primarily concerned with overcoming residual problems after stroke. Practicing instrumental activities of daily living or skills needed for return to work is also important, as well as the existential aspects of recovery.

Klíčová slova: Interpretative phenomenological analysis; Ischemic stroke; Patient experience; Young adult
Granty a financováni:

This study was funded by the Ministry of Health, Czech Republic (grant AZV MZ CR number NU22-09-00021).

Střet zájmů:

The authors have no conflict of interest to declare.

Vloľeno: 7. září 2023; Revidováno: 17. leden 2024; Přijato: 27. únor 2024; Zveřejněno online: 7. březen 2024; Zveřejněno: 15. březen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
©aňáková ©, Gurková E, ©obrová K, Čáp J, Bartoníčková D. How to restart myself? The lived experience of young stroke patients after first ischemic stroke: an interpretative phenomenological analysiss. Kontakt. 2024;26(1):38-44. doi: 10.32725/kont.2024.015.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Přílohy

    Stáhnout souborKONT_1251_Suppl_materials.pdf

    Velikost: 72.45 kB

    Reference

    1. Alaszewski A, Alaszewski H, Potter J (2006). Risk, Uncertainty and Life Threatening Trauma: Analysing Stroke Survivor's Accounts of Life After Stroke. Forum: Qual Soc Res 7(1): 1-21. DOI: 10.17169/fqs-7.1.53. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Brouns R, Valenzuela Espinoza A, Goudman L, Moens M, Verlooy J (2019). Interventions to promote work participation after ischaemic stroke: A systematic review. Clin Neurol Neurosurg 185: 105458. DOI: 10.1016/j.clineuro.2019.105458. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bury M (1982). Chronic illness as biographical disruption. Sociol Health Illn 4(2): 167-182. DOI: 10.1111/1467-9566.ep11339939. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Fryer CE, Luker JA, McDonnell MN, Hillier SL (2016). Self management programmes for quality of life in people with stroke. Cochrane Database Syst Rev 2016(8): CD010442. DOI: 10.1002/14651858.CD010442.pub2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Giddens A (1991). Modernity and self-identity: Self and society in the late modern age. Stanford: Stanforfd University Press, 264 p.
    6. Hanney J (2012). The experience of mild stroke among young adults and their spouses: an interpretative phenomenological analysis. Kildare: Maynooth University, 125 p.
    7. Harris Walker G, Oyesanya TO, Hurley A, Sandhu S, Liu C, Mulla M, Prvu Bettger J (2021). Recovery experiences of younger stroke survivors who are parents: A qualitative content analysis. J Clin Nurs 30(1-2): 126-135. DOI: 10.1111/jocn.15529. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Holloway A, Chandler C, Aviles Reinso L, Clarissa C, Putri A, Choi H, et al. (2022). Young Adults Rehabilitation Needs and Experiences following Stroke (YARNS): A review of digital accounts to inform the development of age-appropriate support and rehabilitation. J Adv Nurs 78(3): 869-882. DOI: 10.1111/jan.15076. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Hutton L, Ownsworth T (2019). A qualitative investigation of sense of self and continuity in younger adults with stroke. Neuropsycholl Rehabil 29(2): 273-288. DOI: 10.1080/09602011.2017.1292922. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Immenschuh U (2003). Being left alone - younger people who have suffered a stroke. PR-Internet Pflege 6(7-8): 426-431.
    11. Kuluski K, Dow C, Locock L, Lyons RF, Lasserson D (2014). Life interrupted and life regained? Coping with stroke at a young age. Int J Qual Stud Health Well-being 9: 22252. DOI: 10.3402/qhw.v9.22252. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Lawrence M (2010). Young adults' experience of stroke: a qualitative review of the literature. Br J Nurs 19(4): 241-248. DOI: 10.12968/bjon.2010.19.4.46787. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Leahy DM, Desmond D, Coughlan T, O´Neill D, Collins DR (2016). Stroke in young women: An interpretative phenomenological analysis. J Health Psychol 21(5): 669-678. DO I:10.1177/1359105314535125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Levitt HM, Bamberg M, Creswell JW, Frost DM, Josselson R, Suárez-Orozco C (2018). Journal article reporting standards for qualitative primary, qualitative meta-analytic, and mixed methods research in psychology: The APA Publications and Communications Board task force report. Am Psychol 73(1): 26-46. DOI: 10.1037/amp0000151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Maaijwee NA, Rutten-Jacobs LC, Schaapsmeerders P, van Dijk E, de Leeuw FE (2014). Ischaemic stroke in young adults: risk factors and long-term consequences. Nat Rev Neurol 10(6): 315-325. DOI: 10.1038/nrneurol.2014.72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Opoku S, Eliason C, Akpalu A (2020). Why Me?: A Qualitative Study on the Experiences of Young Stroke Survivors in the Accra Metropolis of Ghana, West Africa. J Patient Exp 7(6): 1788-1796. DOI: 10.1177/2374373520967505. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Parks NE, Eskes GA, Gubitz GJ, Reidy Y, Christian C, Phillips SJ (2012). Fatigue impact scale demonstrates greater fatigue in younger stroke survivors. Can J Neurol Sci 39(5): 619-625. DOI: 10.1017/s0317167100015353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Roberts PS, Krishnan S, Burns SP, Ouellette D, Pappadis MR (2020). Inconsistent Classification of Mild Stroke and Implications on Health Services Delivery. Arch Physs Med Rehabil 101(7): 1243-1259. DOI: 10.1016/j.apmr.2019.12.013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Röding J, Lindström B, Malm J, Ohman A (2003). Frustrated and invisible--younger stroke patients' experiences of the rehabilitation process. Disabil Rehabil 25(15): 867-874. DOI: 10.1080/0963828031000122276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Satink T, Cup EH, de Swart BJ, Nijhuis-van der Sanden MW (2015). How is self-management perceived by community living people after a stroke? A focus group study. Disabil Rehabil 37(3): 223-230. DOI: 10.3109/09638288.2014.918187. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Smith JA, Nizza IE (2022). Essentials of interpretative phenomenological analysis. London: American Psychological Association. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Smith JA, Flowers P, Larkin M (2022). Interpretative phenomenological analysis: Theory, method and research. London: Sage Publications, 240 p. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Stone SD (2007). Patient concerns posthaemorrhagic stroke: a study of the internet narratives of patients with ruptured arterivenous malformation. J Clin Nurs 16(2): 289-297. DOI: 10.1111/j.1365-2702.2005.01490.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Tønseth C (2018). Anticipated and Unanticipated Transitions as Triggers for Adult Learning. Creat Educ 09(2): 165-181. DOI: 10.4236/ce.2018.92013. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Turner GM, McMullan C, Atkins L, Foy R, Mant J, Calvert M (2019). TIA and minor stroke: a qualitative study of long-term impact and experiences of follow-up care. BMC Fam Pract 20(1): 176. DOI: 10.1186/s12875-019-1057-x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Wolfenden B, Grace M (2015). Vulnerability and Post-Stroke Experiences of Working-Age Survivors During Recovery. Sage Open 5(4): 1-14. DOI: 10.1177/2158244015612877. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Yahya T, Jilani MH, Khan SU, Mszar R, Hassan SZ, Blaha MJ, et al. (2020). Stroke in young adults: Current trends, opportunities for prevention and pathways forward. Am J Prev Cardiol 3: 100085. DOI: 10.1016/j.ajpc.2020.100085. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v reľimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umoľňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah