Kontakt 2008, 10(2):354-359 | DOI: 10.32725/kont.2008.054
Kouření u seniorůZdravotně sociální vědy
- 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra veřejného a sociálního zdravotnictví
- 2 Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích
- 3 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra veřejného a sociálního zdravotnictví, student doktorského studia
Prevalence kouření jako aktuálního zdravotního problému drtivé většiny zemí vykazuje v posledních letech mírný pokles spotřeby tabáku především mezi muži a staršími věkovými skupinami, avšak stoupající trend mezi ženami a především mladšími věkovými skupinami a dětmi, kam je také primárně cílen nejen marketing tabákových firem, ale i většina současných výzkumů. Tuto práci proto autoři zaměřili v souvislosti s konáním konference Problematika Generace 50 plus, jíž je Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity pravidelným spolupořadatelem, na sledování věkově opačného pólu, než jaký je cílem většiny studií, na skupinu seniorů - současných studentů Univerzity třetího věku Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích a jejích studentů bývalých, členů Klubu Univerzity třetího věku.
Sledovanou skupinu tvořili lidé, kteří přistupují aktivně ke svému životu a i ve zralém věku jsou aktivní v získávání nových informací. Autoři zkoumali, jaké měli a mají postoje a návyky v oblasti konzumace tabáku, jak je ovlivňovala reklama, zdravotnická osvěta, ekonomické otázky a zdravotní stav.
Základním zjištěním je fakt, že s kouřením dokázala skončit velká většina sledovaných kuřáků. Autoři pracovali se vzorkem 97 respondentů ve věku mezi padesáti až pětaosmdesáti roky, průměrný věk byl 64,5 roku. Čtyřicet tři respondenti z celkového počtu 97 uvedli, že někdy v minulosti kouřili. Dnes kouří pouze 6 osob, kouřit přestalo 37 kuřáků, tedy plných 86 % z těch respondentů, jež někdy v minulosti pravidelně déle než rok kouřili. Dalším zajímavým zjištěním je názor respondentů, že ani prevence, ani reklama na tabákové výrobky nehrály při utváření jejich postojů a názorů roli, jež se jí obecně přisuzuje. Nejdůležitějším faktorem, proč začínali kouřit, bylo potvrzení jejich statutu v neformální skupině - partě, nejčastějším důvodem, proč přestali, byly obavy ze zdravotních následků kouření.
Klíčová slova: kouření; nikotin; senioři; závislost
Vloženo: 22. srpen 2008; Přijato: 26. září 2008; Zveřejněno online: 17. prosinec 2008; Zveřejněno: 17. prosinec 2009 Zobrazit citaci
Reference
- KALINA, K. et al.: Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6.
- KALINA, K. et al.: Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6.
- KEBZA, V.: Psychosociální determinanty zdraví. Praha: ACADEMIA, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1304-5.
- PRABHAT, J., CHALOUPKA, F. J.: Jak zvládnout kuřáckou epidemii. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004. 111 s.
- PROVAZNÍK, K. et al.: Manuál prevence v lékařské praxi. Souborné vydání, Praha: Univerzita Karlova - 3. lékařská fakulta, 2003, 2004. Nakladatelství Fortuna, 2003, 2004. 733 s.
- SOVINOVÁ, H., CSÉMY, L.: Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. 92 s.