Kontakt 2013, 15(2):165-172 | DOI: 10.32725/kont.2013.020

Jak hodnotí pracovníci úřadů práce svou pracovní zátěžZdravotně sociální vědy - původní práce

Karel Paulík
Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, katedra psychologie

Tento příspěvek se zabývá subjektivním vnímáním pracovní zátěže zaměstnanců úřadů práce zabývajících se přímo klienty a jejich problémy. Cílem příspěvku je postihnout, jak tito pracovníci, které lze vzhledem k charakteru jejich pracovních povinností řadit do skupiny pomáhajících profesí, pociťují svou pracovní zátěž vůbec, jak subjektivně hodnotí a prožívají změny na svém pracovišti a v pracovní náplni související s reformou veřejné správy a jak se snaží s nároky své práce vyrovnat. Výzkum byl realizován v únoru a březnu 2012 na úřadech práce v ČR. Respondenty (N = 150, průměrný věk 39,23 let; průměrná doba působení na úřadu práce 12,5 roku) byli zaměstnanci úřadů práce pracující přímo s klienty. Použitou metodou byl inventář tvořený sedmi položkami, z nichž 3 zjišťují subjektivní hodnocení pracovní a mimopracovní zátěže a srovnání pracovní náročnosti zaměstnání v komparaci s jinými profesemi na pětibodových škálách Lickertova typu. Další položky se vztahují k hlavním zdrojům zvýšené pracovní zátěže, ke způsobům voleným pro její zvládání a k hodnocení předností a nedostatků provedené reformy dotýkající se činnosti úřadů práce. Z výsledků vyplývá, že respondenti posuzují svou vlastní pracovní zátěž jako relativně vysokou (vyšší než zátěž mimo zaměstnání i než zátěž v jiných srovnatelných profesích). K hlavním zdrojům zátěže ve své práci řadí nedostatek volného času, konflikty s kolegy, problémy s technikou. Nelze vyloučit, že se do pocitu vysoké pracovní zátěže na úřadech práce promítá i hodnocení uskutečněných reforem na úřadech práce, na nichž řada respondentů neshledala žádné pozitivní výsledky. Převažovaly kritické připomínky (nepřipravený software, nedostatek pracovníků, chyby v realizaci) nad konstatováním kladů (jedno výplatní místo). Ke zvládání zátěže volí respondenti nejčastěji odpočinek, kontakt s členy rodiny a přáteli, sport a další oblíbené zájmové aktivity.

Klíčová slova: pomáhající profese; pracovní zátěž; stres; zvládání zátěže; úřad práce

Vloženo: 6. září 2012; Přijato: 14. únor 2013; Zveřejněno: 18. červen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Paulík K. How does the staff of labour offices evaluate their workload? Kontakt. 2013;15(2):165-172. doi: 10.32725/kont.2013.020.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Hartl J, Hartlová H (2004). Psychologický slovník. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-569-1.
    2. Hladký A a kol. (1993). Zdravotní aspekty zátěže a stresu. Praha: UK. 172 s. ISBN 80-7066-784-2.
    3. Lazarus RS (1966). Psychological stress and coping process. New York: McGraw-Hill.
    4. Paulík K (2001). K otázce subjektivní náročnosti sociální práce. Kontakt. 3: 86-90. ISSN 1212-4117.
    5. Paulík K (2005). Ženy a muži v sociální práci. In: Heller D, Procházková J, Sobotková I (ed.). Psychologické dny 2004: Svět žen a svět mužů: polarita a vzájemné obohacování. Sborník příspěvků, 6 s., dostupné na CD-ROMu. Olomouc: UP. ISBN 80-244-1059-1.
    6. Paulík K (2006). K otázce zvládání pracovních nároků v sociální práci. Kontakt. 8: 292-300. ISSN 1804-7122. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Paulík K (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2959-6.
    8. Tichý M (2011). Zvládání zátěže u pracovníků pomáhajících profesí. Dizertační práce. Ostrava: OU FF.

    Zpět na obsah