Kontakt 2019, 21(2):189-196 | DOI: 10.32725/kont.2019.020

Vplyv emócií na rozhodovanie matiek o očkovaní detíSociální vědy ve zdraví - původní práce

Lucia Ludvigh Cintulová *
St. Elisabeth University of Health and Social Sciences, Faculty of Health and Social Science Bratislava, Slovak Republic

Úvod: Kampane proti očkovaniu sa rozšírili a majú silný negatívny dopad na rodičovské odmietanie základného očkovania napriek skutočnosti, že smrteľné ochorenia boli výrazne potlačené a znížené vďaka povinným očkovacím programom, ktoré sú platné na Slovensku.

Metódy: Základným výskumným nástrojom bol dotazník upravený na základe slovenskej verejnej zdravotníckej inštitúcie na zhromažďovanie údajov, cieľom bola analýza postojov k očkovaniu u 875 matiek dvojročných detí a zistenie vplyvu emocionality na rozhodovací proces.

Výsledky: Výsledky výskumu ukázali koreláciu medzi postojmi k očkovaniu a premennými, ako je vek (p = 0,136), rodičovstvo (p = 0,037), regionálny okres (p = 0,326), emocionálne pozadie (p = 0,043) a životné skúsenosti (p = 0,015). Tieto emócie majú významný vplyv na rozhodovanie o očkovaní v prvom kroku a determinujú racionálne závery o detskom očkovaní (p = 0,025).

Diskusia: Na vzorke 875 žien sa zistilo, že na odmietnutie očkovania majú vplyv viaceré faktory vrátane rodinného zázemia, vnímania zdravého životného štýlu a aspektov prirodzeného imunitného systému detí, uvedomenie si rizík chorôb; vnímané nevýhody vakcín; jeho nepriaznivé účinky v porovnaní s účinnosťou a negatívne skúsenosti s očkovaním v rodinnom alebo sociálnom prostredí vo vzťahu k emocionálnym účinkom.

Závery: Väčšina rodičov požaduje nepovinné očkovanie a sú presvedčení, že očkovanie by malo byť na slobodnej voľbe každého. Na druhej strane to môže priniesť veľký chaos do vakcinačného systému, narušiť preventívne stratégie a kolektívnu imunitu a zároveň prispieť k rozšíreniu starých a nových závažných ochorení medzi väčšinovú populáciu.

Klíčová slova: dojčatá; emocionalita; očkovanie; rámcový efekt rozhodovania; rozhodovací proces

Vloženo: 21. červen 2018; Přijato: 6. leden 2019; Zveřejněno online: 15. duben 2019; Zveřejněno: 17. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Cintulová LL. The impact of the emotions that frame mothers' decision-making about the vaccination of toddlers. Kontakt. 2019;21(2):189-196. doi: 10.32725/kont.2019.020.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Abhyankar P, O'Connor DB, Lawton R (2008). The role of message framing in promoting MMR vaccination: Evidence of a loss-frame advantage. Psychol Health Med 13(1): 1-16. DOI: 10.1080/13548500701235732. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bellaby P (2003). Communication and miscommunication of risk: Understanding UK parents' attitudes to combined MMR vaccination. BMJ 327(7417): 725-728. DOI: 10.1136/bmj.327.7417.725. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Benin AL, Wisler-Scher DJ, Colson E, Shapiro EU, Holmboe ES (2006). Qualitative analysis of mothers' decision-making about vaccines for infants: the importance of trust. Pediatrics 117(5): 115-117. DOI: 10.1542/peds.2005-1728. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Betsch C, Wicker S (2012). E-health use, vaccination knowledge and perception of own risk: drivers of vaccination uptake in medical students. Vaccine 30(6): 1143-1148. DOI: 10.1016/j.vaccine.2011.12.021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Betsch C, Ulshöfer C, Renkewitz F, Betsch T (2011). The influence of narrative v. statistical information on perceiving vaccination risks. Med Decis Making 31(5): 742-753. DOI: 10.1177/0272989X11400419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. De Martino B, Kumaran D, Seymour B, Dolan RJ (2006). Frames, biases, and rational decision-making in the human brain. Science 313(5787): 684-687. DOI: 10.1126/science.1128356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Ferguson E, Bibby PA, Leaviss J, Weyman A (2003). Effective design of workplace risk communications. Norwich: Health and Safety Executive.
    8. Gerend MA, Shepherd JE (2007). Using message framing to promote acceptance of the human papillomavirus vaccine. Health Psychol 26(6): 745-752. DOI: 10.1037/0278-6133.26.6.745. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Hatoková M, Bašnáková J (2017). Komunikácia pediatrov s rodičmi o téme očkovania - zmeny, potreby a stratégie. Pediatr Prax 18(6): 234-238.
    10. Hertwig R, Hoffrage U, ABC Research Group (2013). Simple Heuristics in a Social World. New York: Oxford University Press. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Hilton S, Petticrew M, Hunt K (2006). Combined vaccines are like a sudden onslaught to the body's immune system: parental concerns about vaccine 'overload' and 'immunevulnerability'. Vaccine 24(20): 4321-4327. DOI: 10.1016/j.vaccine.2006.03.003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Jacobson RM, Van Etta L, Bahta L (2013). The C.A.S.E. approach: guidance for talking to vaccine-hesitant parents. Minn Med 96(4): 49-50.
    13. Kang Y, Cappella J, Fishbein M (2006). The attentional mechanism of message sensation value: Interaction between message sensation value and argument quality on message effectiveness. Commun Monogr 73(4): 351-378. DOI: 10.1080/03637750601024164. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Ma J, Stahl L (2017). A multimodal critical discourse analysis of anti-vaccination information on Facebook. Libr Inform Sci Res 39(4): 303-310. DOI: 10.1016/j.lisr.2017.11.005. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Marsh HA, Malik F, Shapiro E, Omer SB, Frew PM (2013). Message framing strategies to increase influenza immunization uptake among pregnant African American women. Matern Child Health J 18(7): 1639-1647. DOI: 10.1007/s10995-013-1404-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Masaryk R, Hatoková M (2017). Qualitative inquiry into reasons why vaccination messages fail. J Health Psychol 22(14): 1880-1888. DOI: 10.1177/1359105316656770. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Mitra T, Counts J, Pennebaker JW (2016). Understanding anti-vaccination attitudes in social media. Proceedings of the annual international AAAI conference on web and social media 2016. AAAI Press, pp. 269-278. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Nyhan B, Reifler J, Richey S, Freed GL (2014). Effective messages in vaccine promotion: A randomized trial. Pediatrics. 133(4): e835-e842. DOI: 10.1542/peds.2013-2365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Smith PJ, Chu SY, Barker LE (2004). Children who have received no vaccines: who are they and where do they live? Pediatrics 114(1): 187-195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Whelan AM (2016). Lowering the age of consent: Pushing back against the anti-vaccine movement. J Law Med Ethics 44(3): 462-473. DOI: 10.1177/1073110516667942. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License (CC BY-NC-ND 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah