Kontakt 2013, 15(2):135-142 | DOI: 10.32725/kont.2013.017
Syndrom vyhoření u sester na neurochirurgických odděleníchOšetřovatelství
- Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence
Cílem práce bylo zjistit výskyt syndromu vyhoření u sester pracujících na neurochirurgických odděleních a vliv sociodemografických faktorů sester na míru jejich syndromu vyhoření.
Soubor tvořilo 74 sester pracujících na všech neurochirurgických odděleních Moravskoslezského kraje - Fakultní nemocnice Ostrava a Městské nemocnice Ostrava. Data byla sbírána v prosinci 2011 a lednu 2012 standardizovaným dotazníkem Burnout Measure (BM) - Test míry vyčerpání. Sestry posuzovaly 21 položek, které představují tři hlavní složky syndromu vyhoření - pocity fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání.
Bylo zjištěno, že celkovou míru výskytu syndromu vyhoření u sester pracujících na neurochirurgických odděleních v Moravskoslezském kraji lze hodnotit jako uspokojivou. Příznaky syndromu vyhoření, které vykazovaly sestry na standardních lůžkových odděleních a v ambulantním provozu, byly výraznější než u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a na spinální jednotce. Vyšší míra syndromu vyhoření byla potvrzena u starších sester, u sester s nižším vzděláním, u sester nespokojených se zaměstnáním a u sester s delší dobou praxe na neurochirurgickém pracovišti.
Přestože výsledky šetření neukazovaly na alarmující výskyt syndromu vyhoření, nelze tuto problematiku podceňovat. Důsledná osvěta týkající se preventivních a zvládacích mechanismů se ukazuje jako nezbytná, protože práce sestry je spojena s větší mírou stresu, než je tomu u většiny jiných profesí.
Klíčová slova: syndrom vyhoření; sestra; neurochirurgické pracoviště; dotazník Burnout Measure
Vloženo: 25. září 2012; Přijato: 2. leden 2013; Zveřejněno: 18. červen 2013 Zobrazit citaci
Reference
- Bártlová S, Jobánková M (2001). Syndrom vyhoření na exponovaných pracovištích. Sestra. VII/8: 78-9. ISSN 1210-0404.
- Bartošíková I (2006). O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 86 s. ISBN 80-7013-439-9.
- Bužgová R, Ivanová K (2008). Syndrom vyhoření u zaměstnanců domovů pro seniory v Moravskoslezském kraji. In: Geriatria [online] 4/2008, s. 165-168. [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.geriatria.sk/files/geriatria/Geriatria20084.pdf
- Garrosa E, Moreno-Jiménez B, Liang Y, González JL (2008). The relationship between socio-demographic variables, job stressors, burnout, and hardy personality in nurses: an exploratory study. Int J Nurs Stud. 45/3: 418-427. ISSN 0020-7489.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Hosák L, Hosáková J, Čermáková E (2005). Syndrom profesionálního vyhoření zdravotnických pracovníků. Psychiatrická praxe. VI/4: 202-203. ISSN 1803-5272.
- Křivohlavý J (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada, 131 s. ISBN 80-7169-551-3.
- Losa Iglesias ME, Becerro de Bengoa Vallejo R, Salvadores Fuentes P (2010). The relationship between experiential avoidance and burnout syndrome in critical care nurses: A cross-sectional questionnaire survey. Int J Nurs Stud. 47/1: 30-37. ISSN 0020-7489.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Novotná H, Hlaváčová M (2004). Syndrom vyhoření bohužel není minulostí. Sestra. XIV/10: 36-37. ISSN 1210-0404.
- Pines AM, Aronson E (1981). Burnout: From Tedium to Personal Growth. New York: Free Press. 229 p. ISBN 9780029253502.
- Šlaisová I (2004). Máme se bát syndromu vyhoření? - Výzkumná sonda. Sestra. XIV/10: 35-36. ISSN 1210-0404.
- Tuček M (2011). Prestiž povolání. [online] [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/index.php?lang=0&disp=zpravy&r=1&shw=101176
- Venglářová M (2011). Sestry v nouzi: Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada, 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2.
- Zacharová E, Šimíčková-Čížková J (2011). Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada, 288 s. ISBN 978-80-247-4062-1.