Kontakt, 2021 (roč. 23), číslo 3
Interdisciplinary care of people after a brain strokeEditorial
Lenka Krhutová
Kontakt 2021, 23(3):147-148 | DOI: 10.32725/kont.2021.037 
Zdravotní gramotnost a ovlivnitelné rizikové faktory cévní mozkové příhodyOšetřovatelství - původní práce
Lenka Šedová, Sylva Bártlová, Andrea Hudáčková, Lucie Havierniková, František Dolák, Svatopluk Ostrý
Kontakt 2021, 23(3):149-156 | DOI: 10.32725/kont.2021.024
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) patří mezi hlavní příčiny smrti a postižení v evropských zemích. Prevence a s ní spojovaná zdravotní gramotnost patří mezi efektivní nástroje snižování výskytu tohoto onemocnění a slouží k případnému snižování jejích následků. Cíl: Vztah socioekonomických faktorů zdravotní gramotnosti a ovlivnitelných rizikových faktorů v souvislosti s ischemickou CMP. Metodika: Šlo o kvantitativní strategii šetření, výzkum byl proveden technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkumný soubor tvořilo 1 004 občanů. Ke sběru dat byla použita kombinace standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní...
Kvalita života pacientov po cievnej mozgovej príhodeOšetřovatelství - původní práce
Lucia Dimunová, Mária Sováriová Soósová, Kinga Kardosová, Martin Červený, Mária Belovičová
Kontakt 2021, 23(3):157-161 | DOI: 10.32725/kont.2020.036
Súhrn Úvod: Cievna mozgová príhoda je treťou najčastejšou príčinou hospitalizácie pacientov na Slovensku. Predstavuje vážny sociálny a ekonomický problém, pretože u takmer polovice pacientov ostáva po prekonaní tohto stavu trvalý neurologický deficit. Dizajn: Kvantitatívna prierezová štúdia. Cieľ: Cieľom výskumu bolo posúdiť kvalitu života u pacientov v akútnom štádiu po cievnej mozgovej príhode. Metodika: Dotazník Stroke Impact Scale (SIS 3.0, Škála vplyvu mŕtvice) vyplnilo 80 pacientov s priemerným vekom 69,9 (± 9,49) rokov v období do 28 dní po CMP. Výsledky boli analyzované Mann-Whitneyho U testom a Spearmanovou koreláciou. Výsledky:...
Využití testů soběstačnosti k predikci výsledného funkčního stavu pacientů po cévních mozkových příhodáchSociální vědy ve zdraví - původní práce
Yvona Angerova, Pavel Marsalek, Anna Kratochvilova, Irina Chmelova, Tereza Gueye, Jan Briza, Vladimir Rogalewicz
Kontakt 2021, 23(3):162-169 | DOI: 10.32725/kont.2021.022
Hlavním cílem příspěvku je sledování testů soběstačnosti v časné fázi po cévní mozkové příhodě a vývoje jejich výsledků ve vztahu k tíži počátečního postižení pacientů. Pozornost je věnována hledání vztahu mezi rehabilitační léčbou a stavem pacientů rok po propuštění z oddělení včasné rehabilitace. Ve sledovaném souboru bylo 87 pacientů z akutních lůžkových rehabilitačních oddělení na třech různých místech České republiky. Jeden rok po propuštění bylo znovu testováno 29 z nich. Hodnoty testu soběstačnosti FIM (Functional Independence Measures) z kontrolního hodnocení statisticky významně (na hladině významnosti 0,05) korelovaly s tíží disability při...
Longitudinální sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů po získaném poškození mozkuSociální vědy ve zdraví - původní práce
Markéta Bendová, Martina Hartmanová, Jitka Vacková, Marcela Míková, Anna Kuželková
Kontakt 2021, 23(3):170-177 | DOI: 10.32725/kont.2021.023
Úvod: Získané poškození mozku netraumatického původu je onemocnění, které je příčinou těžké disability, jež s sebou nese nejen medicínské, fyzioterapeutické, ale také sociální a ekonomické problémy. Z tohoto důvodu jsme vytvořili interdisciplinární rehabilitační tým složený z lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a sociálních pracovníků působících v domácím prostředí - ve snaze minimalizovat důsledky dlouhodobého zdravotního postižení. Cíl: Hodnocení vývoje posturálních a lokomočních funkcí u 17 klientů se získaným poškozením mozku v časovém období 9 měsíců, u kterých byla prováděna individuální tříměsíční fyzioterapie v domácím prostředí. Metody:...
Stravovacie návyky a skladba jedla pacientov po mozgovej príhode ako forma sekundárnej prevencieSociální vědy ve zdraví - přehledový článek
Slávka Mrosková, Martina Reľovská, Gabriela Kuriplachová, Alena Schlosserová
Kontakt 2021, 23(3):178-186 | DOI: 10.32725/kont.2020.047
Súhrn Cieľ: Cieľom prehľadu bola analýza stravovacích návykov a skladby jedla u pacientov po mozgovej príhode. Metodika: Analyzované boli výskumy publikované v rokoch 1/2000-06/2020 v databázach Pubmed, EBSCO, Science Direct, Scopus. Literárny prehľad integroval 9 výskumov. Výsledky: Výskumy zaradené do prehľadu boli publikované najmä v rokoch 2015-2019. Analýza stravovania bola vo výskumoch dominantne orientovaná na príjem ovocia/zeleniny a príjem soli. Konzumácia ovocia a zeleniny u pacientov po mozgovej príhode nie je na adekvátnej úrovni a v komparácii so zdravou populáciou je ich príjem nižší. Kvalitatívna analýza príjmu soli je limitovaná pre...
Včasná rehabilitace po cévní mozkové příhodě v centrech vysoce specializované cerebrovaskulární péče v České republice: srovnání tří iktových centerSociální vědy ve zdraví - původní práce
Anna Kratochvílová, Vladimír Rogalewicz, Yvona Angerová, Tereza Gueye, Pavel Maršálek, Irina Chmelová, Miroslav Barták
Kontakt 2021, 23(3):187-192 | DOI: 10.32725/kont.2021.013
Kvalita života pacientů a náklady spojené s léčbou následků cévních mozkových příhod jsou jednou z důležitých otázek českého zdravotnictví. Včasná rehabilitace osob po cévní mozkové příhodě má významný potenciál pro zlepšení kvality života pacientů a může přispět i k úspoře dlouhodobých společenských nákladů, které s tímto onemocněním a jeho následky souvisí. Ve třech iktových centrech v ČR byla provedena pragmatická longitudinální studie, která se zaměřila na nákladovou analýzu včasné rehabilitace po prodělání cévní mozkové příhody. Do studie bylo zahrnuto celkem 87 pacientů (29 z Prahy, 31 z Ústí nad Labem a 27 z Ostravy). Všem pacientům zařazeným...
Náhled a jeho hodnocení u pacientů po získaném poškození mozkuSociální vědy ve zdraví - přehledový článek
Mária Krivošíková, Yvona Angerová
Kontakt 2021, 23(3):193-199 | DOI: 10.32725/kont.2021.027
Úvod: Porucha náhledu je komplexní kognitivně behaviorální porucha, která je typická u pacientů po získaném poškození mozku. Deficit náhledu u těchto pacientů způsobuje sníženou motivaci k rehabilitaci nebo nerealistická očekávání. Vede k horším výsledkům v terapii a k problémům zapojit se do aktivit v širší komunitě a do zaměstnání. Cíl: Cílem přehledové studie je popsat definice a teoretické modely náhledu a shrnout závěry výzkumů ke způsobu hodnocení náhledu u dospělých pacientů po získaném poškození mozku za posledních 15 let. Metodika: Rešerše s prvky systematizace za použití metodiky PRISMA. Vyhledávání bylo provedeno v bibliografických a multioborových...
Typologie neformálních pečujících o blízké po cévní mozkové příhoděSociální vědy ve zdraví - původní práce
Miroslav Paulíček, Lenka Krhutová, Iva Kuzníková, Kamila Vondroušová, Iva Tichá, Hana Lukšová, Petra Anna-Marie Blahová, Veronika Valoušková, Marcela Dabrowská, Jarmila Kristiníková, Petr Šaloun
Kontakt 2021, 23(3):200-206 | DOI: 10.32725/kont.2021.039
Úvod: Studie se opírá o výzkum osob pečujících o blízké po cévní mozkové příhodě mimo veřejné instituce - tzv. neformálních pečujících. Jejím cílem bylo vytvořit typologii pečujících, která odráží jejich způsob konstrukce identity, přístup k vlastním emocím, reflexi a prožívání péče, formy komunikace nebo způsoby práce s informacemi. Metody: Výzkum byl veden kvalitativním přístupem s využitím principů biografického výzkumu. Studie vychází z třiceti polostrukturovaných rozhovorů. Jejich prostřednictvím byly identifikovány oblasti, v nichž pečující mluvili sami o sobě a jimiž se navzájem odlišují v prožívání své role pečujícího. Výzkum byl doplněn o...
Zkušenosti účastníků rekondičních pobytůSociální vědy ve zdraví - původní práce
Zuzana Rodová, Petra Sládková, Anna Kuželková
Kontakt 2021, 23(3):207-213 | DOI: 10.32725/kont.2021.034
Úvod: Umožnit osobám po získaném poškození mozku (ABI) návrat do samostatného života je výzvou pro rehabilitaci. Ve spolupráci s Klinikou rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze organizuje obecně prospěšná společnost Rehalb týdenní rekondiční pobyty (RC). Jde o cílené odvezení osob s postižením z nemocničního prostředí do náročnějších podmínek v přírodě, aby se podpořila a povzbudila jejich samostatnost. Cíl: Cílem této studie bylo odhalit a popsat osobní zkušenosti účastníků rekondičního pobytu. Metody: Byl použit fenomenologický přístup. Data byla získána z 6 hloubkových rozhovorů. Výsledky: RC přináší více příležitostí pro pozměněný potenciál...